Často si jej lidé přiřadí coby rodilého Ostraváka, on však důrazně oponuje, že jeho rodištěm a místem kde fotbalově vyrůstal, je Příbram. Ano, jedná se o čtyřiadvacetiletého záložníka, případně chcete-li, obránce Františka Rajtorala. Ten v letošní sezoně oplácel trenéru Vrbovi důvěru vyrovnanými výkony a své vystoupení okořenil i dvěmi brankami.
I on se na zaslouženou dovolenou, stejně jako jeho spoluhráči, těšil. „Podzim byl dlouhý a náročný, takže dovolenou vidím jako zaslouženou,“ přiznal na samý úvod záložník, jehož hvězda začala stoupat na fotbalové nebe v Příbrami. V prvních dnech volna především relaxoval. „Chci úplně vypnout, není to o tom, že bych vůbec nic nedělal a lenošil doma na pohovce, ale budu chodit na tenis, plavat.“ „Rajty“, jak mu říkají spoluhráči, se nevyhýbá žádné sportovní aktivitě od jízdy na koni až po seskoky padákem. „Bude to takový aktivní odpočinek. A od dvanáctého prosince bych měl letět na dovolenou.“
František Rajtoral je také věřícím člověkem a proto blížící se svátky klidu a pohody bude patrně prožívat asi mnohem intenzivněji než bývá zvykem. „Moje babička měla těžký a zároveň krásný život, víra ji držela. Určitě na mě měla v tomto trošku vliv. Ale spíše jsem k tomu dospěl sám. Nyní jsem rád, když si spolu s babičkou třeba v neděli zajdeme na mši. Je to pro mě takový psychický odpočinek,“ popisuje svoji cestu k víře. Ta mu byla nápomocná ve chvílích, kdy bojoval s únavovým syndromem. „V tu dobu mě víra posílila. Člověk si pak uvědomí některé životní věci, kterých by si normálně ani nevšiml. Pochopil jsem spoustu věcí. Třeba mi došlo, že si chci dokončit střední vzdělání, jít na vysokou a vzdělávat se dál.“
A samotné vánoční svátky? „Jsou krásné především proto, že se sejde rodina. Tak trochu se jakoby zastaví čas a člověk má daleko více času na vnímání, na své nejbližší. V tom tkví jejich krása a moc se na ně těším.“ A štědrovečerní tabule? „Kapra nejím, toho si dává mami. Já mám bramborový salát a řízek.“ Ptát se, zda bude na programu i návštěva kostela a Půlnoční mše je pravděpodobně zbytečné….. „Nebudu říkat, že musím jít do kostela za každou cenu. Tak to není. Užívám si svátky jak mi to čas dovolí. Nakonec na návštěvu kostela je během svátků příležitostí, myslím si dostatek.“ A přání do nového roku? „Přál bych všem lidem aby byli šťastní, zdraví, protože úspěch a třeba i další přání přijdou potom k tomu.“
