Více než 150 unikátních skleněných skvostů je k vidění na výstavě Šumavské poklady - sklo ze soukromých sbírek na zámku ve Vimperku. Ve stálé expozici vimperského zámku se brzy objeví číše z českého křišťálu, který v 17. století poprvé vyrobil na Helmbašské sklárně u Vimperka slavný skelmistr Michael Müller.
Psal se rok 1683 a jeden ze šesti vimperských skelmistrů Michael Müller otevřel nejzajímavější kapitolu v dějinách českého sklářství – poprvé vyrobil český křišťál. České křišťálové sklo zdobené rytinou a brusem pak záhy dobylo světové trhy a vládlo jim po celé 18. století. Tajemství výroby křišťálu se časem prozradilo, jeho výroba přestala být lukrativní a nakonec ve Vimperku definitivně zanikla.
Na tento příběhem navazuje jeden současný, ale neméně zajímavý. Vimperský sklář Jiří Kozel oživil tuto dávno zapomenutou tradici výroby českého křišťálu a vyrobil z něj repliku barokních pohárů zdobených nitkami ze zlatého rubínu a rytinou. Tím složil poctu svým dávným předchůdcům z konce 17. století. Zvládl barokní výrobní techniky a pod jeho rukama teď vznikají poháry stejně tak jako před třemi sty lety.
„Trvalo mi hodně týdnů, přijít na ten správný postup výroby, na to jak tehdejší skláři pracovali, a snažil jsem se k němu přiblížit,“ říká současný vimperský skelmistr Kozel. Číši z českého křišťálu věnoval Správě Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
Číše bude brzy vystavena ve vimperském zámku, kde je teď k vidění unikátní výstava Šumavské poklady - sklo ze soukromých sbírek.
„Při nejbližší možné příležitosti ji umístíme do naší stálé expozice,“ uvedla Milena Smolová, vedoucí Muzea Vimperk, které sídlí na zámku.
Čiré sklo zdobené rytinou, červené nitky v nožce, ne větší než 20 cm. „Význam výroby českého křišťálu pro dějiny českého sklářství je nesmírný a jejich vznik je úzce svázán právě s Vimperskem, kam se po více než třech stech letech znovu vrátily,“ uvádí Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Správy NP a CHKO Šumava.
Výstava skla, která na vimperském zámku potrvá až do 31. října je v mnoha ohledech výjimečná. „Dalo by se říct, že se zaměřuje na šumavské sklářství, tak trochu jiným pohledem,“ popisuje Jitka Lněničková, kurátorka výstavy a naše uznávaná historička skla.
„Jedná se o naprosto unikátní soubor šumavského skla, jehož jednotlivé části se po výstavě vrátí do soukromých sbírek a už je asi nikdo nikdy neuvidí pohromadě, protože někteří majitelé již nikdy nemusí souhlasit s jejich vystavením,“ doplňuje Jitka Lněničková.
Ta využila svých po léta budovaných kontaktů s jednotlivými sběrateli a podařilo se jí je přesvědčit, aby své skvosty na výstavu zapůjčili. „Většina ale řekla, že je to pouze pro tento případ. V ostatních případech nechtějí podstupovat riziko, které je s každou výstavou vždy spojené,“ popisuje.
Nikdo z 12 soukromých vlastníků nechce vyzradit své inkognito. Jedná se ale o majitele z Čech, Rakouska a Německa a leckdy jsou to i potomci šumavských sklářů.
Mezi více než 150 exponáty je celá řada unikátů - například skla z vrstveného zlatého rubínu zdobená bohatým brusem, která byla vyrobena kolem roku 1835 u Johanna Meyra v Adolfově ve Vimperka nebo v Lenoře.
