Míra parazitace kůrovce Na Ztraceném byla pouhých čtrnáct procent. Asanační zásah byl nutný.
Výsledná zpráva Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, která se zabývá hodnocením parazitace populace lýkožrouta v lokalitě Na Ztraceném jednoznačně potvrdila nutnost asanačních zásahů Správy Národního parku Šumava Na Ztraceném.
„Kdyby zde asanační práce neproběhly, tak by kůrovec napadl osmi až desetinásobek dalších stromů,“ říká Pavel Pechoušek mluvčí NP Šumava.
Zprávu sestavil docent Jaroslav Holuša, který průzkum Na Ztraceném provedl se svými studenty. Holuša je jedním z našich předních odborníků na problematiku kůrovce a jeho parazitace. Pracuje ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti a vyučuje na České zemědělské univerzitě v Praze.
Z Holušova hodnocení situace Na Ztraceném vyplývají tři základní body:
1) počet brouků letošní generace opouštějících hostitelské dřeviny je značný
2) míra parazitace kůrovce byla nízká. Napadeno bylo 14 procent žijících stadií kůrovce.
3) Výzkum jasně vyloučil nákazu kůrovce entomopatogenními houbami, což tvrdili ekologičtí aktivisté.
Pochůzku Na Ztraceném, které se zúčastnil i docent Holuša, navrhli blokádníci patnáctého srpna na setkání u kulatého stolu na Modravě. Vedení správy parku nabídku akceptovalo. „Vyšli jsme vstříc při volbě termínu i podmínkách průběhu schůzky,“ říká Pavel Pechoušek, mluvčí NP Šumava.
Při společné pochůzce se pokácelo 10 stromů, aby mohl Holušův tým zkontrolovat kmen po celé jeho délce, což je důležité. Rozšíření kůrovce, respektive míra jeho parazitace není po celém kmeni stromu stejná.
Stromy byly z různých míst lokality Na Ztraceném. Polovinu z nich vytipoval soudní znalec, kterého na setkání delegovalo Hnutí Duha, polovinu odborníci ze správy šumavského parku.
„Docent Holuša za použití skutečných vědeckých postupů a dlouholeté erudice v oboru jasně ve své závěrečné zprávě ukázal, že se soudní znalec, o jehož prohlášení se Hnutí Duha mediálně opíralo, mýlil,“ říká náměstek Správy NP Šumava Jiří Mánek.
