Zejména v noci a také několikrát ve dne bude hladinu Velkého boleveckého rybníka v Plzni křižovat loďka s odborníky, kteří se zde pokoušejí lovit ryby s pomocí elektrického agregátu. Začali dnes. V Plzni běží unikátní projekt, během něhož by se měl převrátit ekosystém z kalného chovného rybníka s množstvím ryb a téměř bez vodních rostlin na pravý opak. Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude v oblíbené rekreační oblasti čirá voda, omezené množství ryb a vodní rostliny, řekl hydrobiolog Jindřich Duras z plzeňské pobočky Povodí Vltavy.
Velký bolevecký rybník je oblíbené rekreační místo. Nejlepší způsob, jak rybník přivést do žádaného stavu, by bylo vypuštění a klasický výlov. Rybník ale nemá silný přítok a hrozilo by, že by se mohl při suchém počasí napouštět i několik let. Odborníci proto hledají způsob, jak ho zbavit ryb za plného stavu.
"Loví se tak, že z loďky se ponoří do vody dvě elektrody. Pustí se proud a mezi kladnou a zápornou elektrodou se vytvoří elektrické pole, které ryby omráčí," řekl Duras. Omráčené ryby se pak rychle loví podběráky, protože se jinak rychle proberou. Ty ryby, které odborníci chtějí ve vodě nechat, například štiky, hned pustí zpět, potěr a ryby, kterých se chtějí zbavit loví. Nejlepší k lovu jsou oblasti u břehů a v noci. Ryby se tam stahují spát. "Tato metoda je efektivní jen tam, kde je velké množství ryb," uvedl Duras. I když odborníci prováděli odlov i během dne, kdy byli na opačné straně rybníka plavci, lidem nebezpečí nehrozí. Podle Durase je i na ryby lov účinný jen v úzkém okolí elektrod. Ryb, které jsou už v třímetrové vzdálenosti, se nijak nedotkne.
Metoda, jak zbavit více než padesátihektarový rybník zákalu, sinic a vodního květu, je v republice unikátní. Podle Durase se provádí na mělčích jezerech například ve Finsku, Dánsku, Nizozemí a Norsku. Podobný projekt se uskutečňuje i na Máchově jezeře. "Tam je ale situace komplikovanější, protože Máchovo jezero je asi pětkrát větší než náš rybník a taky není dostatek financí. Věřím, že nám se tady náš cíl podaří dosáhnout," uvedl hydrobiolog.
Podobné rybníky, jaký má za pár let být i plzeňský Bolevák, jsou prý v republice unikátní. Je to proto, že většina z nich se využívá k chovu ryb - zejména kaprů a amurů. Ti jsou ale pro kýžený přírodní stav nežádoucí - žerou vodní rostliny nebo ryjí při dně, víří a kalí vodu. Ze dna se také uvolňuje fosfor, který potřebují k růstu obávané sinice.
Kromě redukce ryb v rybníku odlovem a vysazením dravých ryb, odborníci ještě vysazují ponorné rostliny a provádějí další kroky. Budou například chemicky ošetřovat sedimenty, aby se fosfor jako klíčová surovina pro vznik sinic a vodního květu "uzamkl" na dně. Koloběh fosforu v rybníce vědci studovali pět let.
