Při posezení u kávy s hostem v Tiskovém a informačním středisku se novináři setkali s Erikem Petersenem a Earlem Ingramem - dvěma veterány a synem plukovníka Nobleho, který v roce 1945 otevřel velitelství americké armády v přízemí plzeňské radnice.
Earl Ingram byl členem 2. pěší divize. „5. pluk naší divize se spojil 4. května 1945 s Pattonovou armádou. Naším cílem bylo probít se do Plzně. Přesně 5. května jsme dorazili do města, pak nastal boj s okupanty. Tři zbylé divize byly vedoucími při útoku,“ vyprávěl Ingram. Earl Ingram byl také členem čelních jednotek, které přišly do Plzně mezi prvními. „Já jsem byl členem 2. dělostřelecké divize a v noci na 6. května jsme byli teprve ve Stodu a vlastně až další den moje divize dorazila do Plzně. A já jsem tenkrát viděl nejšťastnější lidi, které jsem kdy poznal,“ zamyslel se Ingram.
Erik Petersen byl členem 16. dělostřelecké divize. „Já si vzpomínám, že první, co jsme viděli byla Škodovka, kde jsme měli první operaci. Když jsme přijížděli po domažlické silnici do Plzně, tak jsme viděli pekařství, kde rozdávávali chléb do každého tanku. Ten byl vynikající. Když jsme přicházeli, zaujala nás věž katedrály, no a Němci potom stříleli z té věže do tanků. Jediné, co nám poškodili, byla zavazadla v zadních částech tanků,“ zavzpomínal Petersen. „Dva dny po ukončení války zde v Plzni, byli obyvatelé, kteří se o konci války ještě nedozvěděli. Dostali jsme příkaz, abychom zajeli s tanky do malých obcí v okolí. Tam lidé ještě nevěděli, že válka již skončila. Řeknu vám, že už jsem navštívil hodně zemí. Ale nikde jsem neviděl takové lidi, kteří by byli jako Češi. Nikdy jsem neviděl takový národ, který by se podobal nám Američanům, zejména v boji za svobodu,“ dodal Petersen.
„Dobry den,“ pozdravil přítomné česky syn plukovníka Nobleho, Charles. „Můj otec zemřel již v roce 1979, on byl totiž mnohem starší než pánové Petersen a Ingram, ale vím jistě, že by zde rád byl a užíval si vaší pohostinnosti. Můj otec byl velmi hrdý na Plzeňany, protože oni se začali osvobozovat sami, ještě než divize dorazily k městu. Říkal nám, že Češi byli ti nejpřátelštější lidé, které on při svých bojích potkal,“ uzavřel své povídání Noble.
