Vláda na svém jednání dne 16. 11. 2010 schválila návrh mezinárodní poroty předkládaný Ministerstvem kultury na jmenování Plzně Evropským hlavním městem kultury pro rok 2015. Podle ministra kultury Jiřího Bessera „je projekt obrovskou příležitostí pro zvýšení prestiže České republiky prostřednictvím kultury v zahraniční a je k němu třeba takto přistupovat“. Do konce roku 2010 by vláda měla ještě schválit celkový informační materiál o projektu Plzeň 2015. To jsou další z řady kroků, které je třeba učinit do závěrečného potvrzení jmenování Radou ministrů kultury EU, které se předpokládá v květnu 2011.
První praktický krok, který následoval po vyhlášení Plzně vítězem v klání o titul Evropské hlavní město kultury 2015 dne 8. září 2010, bylo založení obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015, která byla registrována 21. října 2010. „V současné době rozjíždíme společnost Plzeň 2015, která by měla fungovat naplno od ledna 2011. Naše aktivity se pohybují zejména v oblasti přípravy řízení tak složitého projektu, jakým Plzeň 2015 je. Zajišťujeme nové sídlo společnosti, její vybavení a stavíme širší tým“ říká 1. náměstkyně primátora města Plzně a předsedkyně správní rady Plzeň 2015 o.p.s. Marcela Krejsová.
Projekt, jehož hlavním mottem je Otevřete si Plzeň, má čtyři programové proudy – Umění a technologie, Vztahy a city, Tranzit a menšiny a Příběhy a prameny. „Hlavním mottem projektu je otevřenost. Nejde zdaleka jen o otevřenost vůči Evropě a diverzitě, jde především o otevření se zevnitř jednoho každého z nás, o změnu přístupu k tomu, co se kolem nás děje. Startujeme v Plzni nový, velmi progresivní proces rozvoje s důrazem na kulturu jako katalyzátor kreativity. Klademe důraz na duchovní hodnoty před materiálními se záměrem investovat do lidského kapitálu. To je mnohem složitější úkol, proto hovořím o procesu daleko přesahujícím rok 2015“ říká umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015 Yvona Kreuzmannová.
Do projektu je od začátku díky vstřícné kulturní politice města a přístupu přípravného týmu silně zapojena plzeňská veřejnost. Kreuzmannová k tomu dodává „Tady nejde o samotný program roku 2015, to není jeden celoroční „evropský festival“, za který se utratí miliony a pak nic nezbyde. V příštích letech se v Plzni postupně výrazně diverzifikuje kulturní nabídka a zároveň bude vytvářen prostor pro veškeré smysluplné aktivity nejen v oblasti kultury, ale i vzdělávání, sportu, ekologie, sociálních služeb atd. Jde o komplexní přístup k obrodě města s důrazem na aktivní zapojení jeho obyvatel a s přesahy do celého kraje. Máme naštěstí několik let na to, abychom nastínili smysluplný, trvale udržitelný projekt kulturního vyžití ve městě, který pochopitelně v roce 2015 ozdobí výraznější zapojení mezinárodních špičkových umělců“.
Součástí projektu jsou jednak neinvestiční projekty ve výše zmiňovaných oblastech, vybírané na základě permanentní otevřené výzvy, a jednak investiční projekty. Měla by vzniknout taková kulturní infrastruktura, která dosud městu a regionu chybí a která bude dlouhodobě sloužit kulturní a komunitní práci. Mezi klíčové investiční projekty patří revitalizace areálu historického pivovaru Světovar, zahrnující vznik multižánrového centra pro kulturní aktivity a vybudování Muzea designu a životního stylu, stavba nové budovy Západočeské galerie, výstavba nové divadelní budovy, vybudování volnočasového areálu Štruncovy sady a navazujících Greenways.
Revitalizace industriálního dědictví pro kulturně – sociální využití je velmi úspěšným trendem po celé Evropě. V Plzni byla v květnu 2010 založena neformální evropská síť s podtitulem „To Beer or Not To Beer“, do které se zapojily revitalizované pivovary, například pivovar v dánské Kodani (Carlsberg), belgickém Bruselu (Wiels), francouzském Lille (Maison Folie), polské Poznani (Stary Browar) a okruh se dále rozšiřuje. Přínosem této sítě je sdílení zkušeností s využitím takového typu prostor.
Celkový rozpočet na celé období 2011 – 2016 je 2,59 miliard korun, z toho 1,72 miliard na investiční projekty, 630 milionů na programové aktivity a 246 milionů na ostatní náklady, generované obecně prospěšnou společností, včetně PR a marketingu (51 % z částky) a monitoringu a evaluace projektu. „Vláda bude svůj vstup do projektu teprve schvalovat, ale naše rozpočty jsou velice uměřené, s ohledem na současnou krizi státních financí a ve srovnání například se slovenskými Košicemi, Evropským hlavním městem kultury 2013. Jelikož nám jde o trvale udržitelný proces, snažíme se o důsledný princip vícezdrojového financování, tzn. zapojení všech úrovní veřejné a státní správy, ale také podnikatelského sektoru, dobrovolníků atd.“ dodává Svoboda.
