Plzeňští zvířecí záchranáři bilancují rok 2010. Jejich šéf Karel Makoň vybírá a komentuje zajímavé zásahy, případy a postřehů, které se odehrály v průběhu celého minulého roku.
Nejvíce provozovatele záchranné stanice živočichů už tradičně na stanici i mimo ni zaměstnávali netopýři.
Z celkového počtu 867 přijatých a ošetřených živočichů v roce 2010 bylo 257 netopýrů. V praxi to znamenalo celkem 68 výjezdů a zásahů zejména u netopýrů hvízdavých a rezavých. "Netopýři jsou nejen kolikrát našimi přímými sousedy, ale i velice užitečnými savci, a proto si zaslouží jak naši ochranu, tak i pozornost.," tvrdí Makoň.
Nejvzácnějším pacientem roku 2010 byl ostříž lesní, sražený motorovým vlakem u Svojšína. 23.8. 2010 nám ho do stanice dovezl zaměstnanec ČD, p. Tuček. Poraněné křídlo se však tomuto zajímavému dravci zachránit nepodařilo, a tak po několika operacích putoval do trvalého chovu k přednímu sokolníkovi a zkušenému chovateli dravých ptáků V. Voráčkovi.
Největší radost Makoňovi z pacientů udělala mladá čejka chocholatá. Ta byla zcela náhodně nalezena 6.8. 2010 na silnici u Štěnovic (PJ) s lehkým otřesem mozku po střetu s automobilem. "Čejka je dnes již téměř vyhynulým druhem, ale ta naše se po deseti dnech v naší nové voliéře zotavila natolik, že jsem ji mohl okroužkovat a vypustit k jiným čejkám pobíhajícím u rybníka pod Tymákovem," popisuje Makoň.
Nejlepší ptačí matkou roku 2010 byla poštolka obecná, která odchovala svých 5 čerstvě vylíhlých mláďat ve voliéře na záchranné stanici živočichů (ZSŽ), kam byla i s potomky převezena z ohroženého hnízda v Heřmanově Huti (sklárny).
Ve čtvrtek 10.6. 2010 záchranářům volal pracovník stavební firmy, který se podílí na přestavbě vyhořelé výrobní haly sklárny v Heřmanově Huti, že při vyzdívání staré opěrné zdi objevil dutý prostor, ve kterém našel 5 cca 3 dny starých mláďat poštolky obecné.
Otvor bylo potřeba zazdít, a tak operativně zastavil práci na tomto úseku a zatelefonoval na ZSŽ s prosbou o pomoc. "Po vzájemné dohodě jsme dorazili v podvečer na místo a situaci prověřili. Když nás vyzdvihl na plošině do úrovně hnízda (dutiny ve zdi), zjistili jsme, že samice sedí u mláďat, nechce je opustit, a tak se nám ji podařilo odchytit. Následovalo vyndání i pěti malých poštolek a provizorní zaslepení hnízdní dutiny. Původně jsme chtěli starou poštolku pouze okroužkovat a vypustit a mláďata převézt k nám na stanici a uměle odchovat. Když jsme však šli zpět k autu, napadla mě myšlenka, pokusit se převézt mláďata i se samicí a umístit je do samostatné voliéry. Chtěl jsem zjistit, jak moc má samice vyvinutý mateřský pud a zda bude pečovat o svá mláďata dál i v pro ni jiném prostředí. Označil jsem ji kroužkem a vypustil do předem připravené voliéry s hnízdní budkou," konstatuje zvířecí záchranář a dodává, že hladová mláďata byla nakrmena a do budky umístěna pouze dvě (pro jistotu a na zkoušku – sledování). Ostatní se hřála pod lampičkou a čekala, až jak bude reagovat dospělá poštolka. "Do úplné tmy jsme pak opatrně sledovali, zda se docela vystresovaná poštolčí samice v novém prostředí zorientuje a začne svá mláďata vůbec hledat. Do budky jsme přidali i krmení a s velkým napětím sledovali, co bude dělat. Po setmění jsme pouze zjistili, že sedí u dvou mláďat v budce, ale to ještě nebylo jisté, zda je bude i krmit. Nechali jsme tedy věc na přírodě a další kontrola proběhla až ráno, kdy jsme k velké radosti zjistili, že mláďata v budce jsou živá a nakrmená. Přidali jsme proto okamžitě i zbývající tři sourozence do volierové budky a v průběhu celého dne pak opakovaně prověřovali, jak se samice o svá mláďata stará a zda má dost potravy." Poštolčí máma všechna svá mláďata úspěšně odchovala a z voliéry i vyvedla.
Právem si proto zaslouží titul „ Nejlepší ptačí máma roku 2010“.
Nejzajímavější zpětné hlášení kroužkovaného ptáka bylo hlášení, které přišlo z Afriky a jednalo se o vlaštovku obecnou kroužkovanou 21.7. 2002 kolegou, dnes již zesnulým Václavem Langem, jako nevzletné mládě na hnízdě v Horní Bříze. Tento pták byl bohužel utlučen dětmi a sněden 10.11. 2009 v Kongu – Kalembe.
Ve skutečnosti byl kroužek odečten po 2669 dnech od datumu kroužkování a zachycen 6.641 km od místa, kde se mládě vylíhlo. Zajímavá je rovněž skutečnost, že se jedná z afrického zimoviště o teprve 33 zpětné hlášení vlaštovky z celkového počtu 260.000 okroužkovaných vlaštovek!
Za největší problém roku 2010 považuje Karel Makoň masivní úhyn ryb na řece Berounce. Kyslíkový deficit opět zabíjel 2.7. 2010 stovky malých i velkých ryb na řece Berounce od jezu v Bukovci až do Dolan. Tradiční problém živinami přesycené (znečištěné), pomalu tekoucí vody pod velkými městy. Nevratné škody způsobené lidskou rukou, pravidelně se opakující zejména v teplých letních měsících.
Nejčistotnějším zvířetem na stanici byla vrána obecná - černá s amputovaným křídlem. "Ta se k nám do ZSŽ dostala 27.8. 2010 z Domažlicka od obce Chrastavce, kde ji srazilo auto. V důsledku úrazu nemohla být vrácena zpět do volné přírody a stala se trvale handicapovaným pacientem který byl následně předán do expozičního chovu ZSŽ ČSOP Vlašim. Vrány jsou však všeobecně velice čistotná zvířata a ta naše se minimálně 2x denně pravidelně koupala. Od osobní hygieny ji neodradil ani mráz a chladné zimní počasí. Hned, jak dostala velkou misku s čerstvou vodou, neváhala a vrhla se do ní, aby si své kovově černé peří řádně opláchla, načechrala a ošetřila. Možná právě proto vrány ve volné přírodě rády hnízdí v blízkosti rybníků a vody," podotýká Makoň.
Na druhou stranu největší špindíry mezi zvířaty jsou všeobecně ježci. Chov a léčba ježků v zajetí je velice náročná zejména kvůli nekonečnému úklidu příbytku. Ježkovi je totiž úplně jedno, jestli se vyprázdní do misky s krmením či vodou. K tomu všemu, když jich máte větší skupinu ve vytápěné místnosti, tak řádně páchnou, neustále rozhrabávají krmení a vystýlku.
Největší investicí v roce 2010 byl bezesporu nákup nového zásahového vozidla,
na jehož pořízení se částkou 400.000,- Kč podílela NADACE ČEZ a nové vozidlo záchranáři slavnostně převzali z rukou vedení ZČ skupiny ČEZ dva dny před Štědrým dnem.
Mezi další nej…. Makoň zahrnuje například i kroužkování mladých orlů mořských či výrů velkých, pozorování sluky lesní na zasněžené střeše v Bezručově ulici, rekonstrukci hnízd čápů bílých, ztracené sele v zámečnické dílně na Nové Hospodě, odchyt labutí na Moravě, výsledky výzkumu ptačí chřipky, novou tůňku pro žáby u Červeného Hrádku a mnoho dalších věcí i akcí, které zvířecí záchranáři v roce 2010 realizovali a řešili.
