V Plzeňském kraji se armádě ani po čtyřech letech stále nedaří naplnit rotu aktivních záloh. Rota by měla mít kolem 150 dobrovolníků, je naplněna zhruba ze 43 procent, řekl Slavomír Tomčák z Krajského vojenského velitelství v Plzni. Profesionální vojáci i členové záloh vidí problém zejména v tom, že zálohy nemají patřičnou oporu v zákonech. Hlavním úkolem dobrovolných záloh je střežení důležitých objektů, v míru mohou posílit integrovaný záchranný systém při povodních, rozsáhlých požárech a velkých pohromách.
Dobrovolníci by ročně měli absolvovat do 21 dnů teoretického a praktického cvičení. Zaměstnavatelům ale žádný zákon neukládá povinnost, aby své pracovníky, členy záloh, na cvičení uvolnili. "Někdo vymyslel zálohy, které vznikly, aniž by se pro ně nejdřív připravily podmínky i v zákonech. Jsou problémy se zaměstnavateli, s materiálem, výcvikem i s oděvy - to lidi ale odrazuje," řekl velitel roty aktivních záloh v Plzeňském kraji, bývalý profesionální voják Michal Pecha. I když se krajské vojenské velitelství snaží dobrovolným zálohám co nejvíce vycházet vstříc, jednotky záloh, která vznikají u aktivních bojových útvarů, mají podle něj mnohem lepší odborné a materiální podmínky.
Plzeňské vojenské velitelství se snaží rotu naplnit novými lidmi. I když se v kraji podaří najít dobrovolníky, ne všichni se do dobrovolných záloh dostanou. Mnoho jich neprojde vstupními zdravotními testy. Loni z desítky zájemců uspěla zhruba třetina, poznamenala Jana Čejková z krajského vojenského velitelství. Letos se hlásí dalších 17 lidí. Pro přijetí do roty dobrovolných záloh musejí projít stejnými zdravotními a psychologickými testy jako při vstupu do profesionální armády.
"Všichni lidé, kteří v rotě jsou, mají nějaký vztah k armádě - jsou to většinou bývalí vojáci základní služby, bývalých vojáků z povolání není mnoho," uvedl Pecha. Věkový průměr roty je v kraji kolem 40 let. Letos odchází kvůli věku první její příslušník - je mu 60, což je maximální hranice.
Podle Tomčáka je v kraji největší problém najít pro zálohy řidiče. Kvůli platným zákonům a nařízením se totiž může stát řidičem jen člověk s vojenským řidičským průkazem, který armáda vydává asi posledních šest let. "Takže i lidi, kteří jinak v zaměstnání jezdí 15 let s kamionem tisíce kilometrů týdně, nemohou v zálohách řídit," řekl Tomčák. Dobrovolníci sice mají teoreticky šanci takový průkaz u armády získat, je to ale zdlouhavé, nelíbí se Pechovi. Museli by nejdřív absolvovat šestitýdenní speciální kurz ve Vyškově, což se zas nelíbí zaměstnavatelům.
