Vysokorychlostní doprava má zlepšit dostupnost regionů

Dobře zvolená síť vysokorychlostních tratí bude znamenat pro Českou republiku nejen zásadní zrychlení mezistátní dopravy a přiblížení českých měst evropským hospodářským centrům, ale také zásadní zrychlení dopravy v regionech a renesanci regionální dopravy. Ze stavby nových tratí tak budou profitova...

Cílená propagace v Plzni

Dobře zvolená síť vysokorychlostních tratí bude znamenat pro Českou republiku nejen zásadní zrychlení mezistátní dopravy a přiblížení českých měst evropským hospodářským centrům, ale také zásadní zrychlení dopravy v regionech a renesanci regionální dopravy. Ze stavby nových tratí tak budou profitovat i obyvatelé regionů, kterými budou vysokorychlostní železnice vést.
„Cesta vlakem z Prahy do Jihlavy nebo Havlíčkova Brodu za 40 minut, do Znojma za dvě hodiny, z Jihlavy do Brna za půl hodiny. Regionální rychlíky obsluhující města v Jihomoravském kraji a na Vysočině jako Kuřim, Tišnov, Žďár nad Sázavou, Přibyslav nebo Třebíč a Okříšky, které by následně po vysokorychlostní trati překonaly vzdálenost mezi Prahou a Vysočinou za hodinu. Renesance méně významných tratí obsluhujících menší místa v regionech, po kterých pojedou dobře vytížené přímé a rychlé vlaky z Prahy nebo Brna. Takové možnosti přinášejí vysokorychlostní tratě v Česku,“ uvádí náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek.

Po vhodně zvolených tratích vedle sebe může jezdit mezistátní rychlovlak, který z Prahy do Vídně nebo do Norimberka dorazí za jeden a půl až dvě hodiny třísetkilometrovou rychlostí, ale také o něco pomalejší vnitrostátní rychlík, který dvoustovkou překoná vzdálenost mezi Prahou a Vysočinou, Plzní nebo Ústím nad Labem, a následně přejede na klasické tratě v regionech a obslouží desítky menších měst v různých místech České republiky.

„Z tohoto modelu dopravy na vysokorychlostních tratích, o kterém uvažujeme, by profitovali především obyvatelé v regionech,“ říká Antonín Blažek a vyjmenovává konkrétní přínosy pro každodenní život obyvatel: „Díky tomu se dostanou lidé rychleji a bezpečněji do významných hospodářských center republiky, naopak turisté nebo investoři mohou snadno přijet do dnes hůře dostupných regionů a přispět k tamnímu hospodářském oživení. Vlak je oproti silniční dopravě po dálnicích nejen bezpečnější, ale také šetrnější k životnímu prostředí počínaje záborem půdy po emise skleníkových plynů. Navíc může využívat obnovitelné zdroje elektrické energie. Zlepší se i mobilita obyvatel a nebude problém například denně dojíždět do zaměstnání z Vysočiny nebo nejrůznějších koutů Ústeckého kraje třeba do Prahy. Tato cesta bude trvat stejně dlouho, jako když jedou někteří Pražané z okrajových částí města do centra.“

Podobný model vysokorychlostních tratí využívá k obsluze různých regionů řada zemí Evropy a vysokorychlostní tratě se staví ve srovnatelně velkých nebo dokonce menších zemích než je Česká republika, například v Nizozemí, Rakousku nebo ve Švýcarsku. V sousedním Německu je po takové trati provozován i nejrychlejší regionální vlak Evropy, který mezi Mnichovem a Norimberkem dosahuje maximální rychlost 200 km/h a doplňuje síť vysokorychlostních vlaků ICE s rychlostí přes 300 km/h.

Parametry a komfort souprav pro dopravu na vysokorychlostních tratích

· maximální rychlost 200 až 350 km/h podle charakteru určení (regionální / dálková doprava);
· klimatizace;
· uzavřený systém WC;
· audiovizuální informační systém pro cestující;
· moderní interiér umožňující odpočinek i práci během cesty;
· zásuvky 230 V pro napájení PC a drobné elektroniky a wi-fi;
· bezbariérové řešení umožňující cestovat imobilním osobám;
· možnost zajištění gastronomického servisu na palubě vlaku;
· dostatečný výkon dosahující podle typu vlaku až 8 000 kW (srovnatelné s moderními lokomotivami na klasických tratích);
· schopnost rekuperace navracející část energie zpět do elektrické sítě;
· interoperabilní řešení umožňující podle typu vlaku provoz na vysokorychlostní i klasické železniční síti v ČR i v Evropě;

Cestovní časy mezistátních vysokorychlostních spojů – odhad

· Praha – Drážďany: 60 minut
· Praha – Berlín: 150 minut
· Praha – Norimberk: 120 minut
· Praha – Mnichov: 135 minut
· Praha – Linec: 150 minut
· Praha – Vídeň: 100 minut
· Praha – Bratislava: 140 minut
· Praha – Žilina: 150 minut
· Praha – Košice: 270 minut
· Praha – Katovice: 120 minut
· Praha – Varšava: 210 minut

Cestovní časy vnitrostátních spojů, které by zcela nebo částečně využívaly vysokorychlostní trať (P - relace s využitím naklápěcí technologie na klasických tratích) – odhad

· Praha – Plzeň: 35 minut
· Praha – Klatovy: 80 minut
· Praha – Mariánské Lázně: 80 minut (P)
· Praha – Jihlava: 40 minut
· Praha – Znojmo: 110 minut (P)
· Praha – Zlín: 100 minut
· Praha – Ostrava: 90 minut
· Praha – Tábor: 45 minut
· Praha – České Budějovice: 80 minut
· Praha – Ústí nad Labem: 30 minut
· Praha – Karlovy Vary: 90 minut
· Brno – Zlín: 45 minut
· Jihlava – Brno: 30 minut
· České Budějovice – Brno: 120 minut


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
st 25.05.2011 06:04



0 +
 
The Loop Jazz Club

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka