Atmosféru plzeňských událostí listopadu 1989 tak, jak ji zachytil fotograf Radovan Kodera, přibližuje výstava na venkovních panelech v Křižíkových sadech. Soubor vlastních fotografií doplnil autor články z tehdejšího oficiálního
i samizdatového tisku a hesly objevujícími se v nápisech a letácích. Autorská výstava je součástí akcí, které město pořádá u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu. K vidění je od 5. listopadu.
Podstatnou část souboru tvoří snímky pořízené na náměstí Republiky v průběhu manifestační generální stávky 27. listopadu 1989. „Na fotografiích jsou zachyceny situace na nejexponovanějších místech v ulicích města Plzně, vývěsní skříňky Divadla Alfa a Divadla J. K. Tyla na tehdejší Moskevské třídě, kde se objevovaly první informace o situaci v Praze, nebo nároží náměstí Republiky a ulice B. Smetany,“ popisuje Radovan Kodera.
Výstava ukazuje i další prostory: stavební ohrady u „Branky“ a u kostela sv. Bartoloměje, okna Vysoké školy strojní a elektrotechnické v tehdejších Nejedlého sadech, výlohy obchodů na náměstí Republiky a budovu Krajského výboru Komunistické strany Československa na rohu Moskevské (dnes Americké) třídy a Prokopovy ulice. Fotografie také odhalují známé i neznámé tváře účastníků tehdejších akcí.
„Černobílé fotografie Radovana Kodery jsou pro mě osobně velmi symbolické. Vždyť dobu, kterou nám po dvaceti letech velmi sugestivně připomínají, jsme tehdy vnímali tak trochu černobíle. Je důležité si momenty historie, které se nás přímo dotkly, kterých jsme se mohli sami účastnit a snad je i ovlivnit, připomínat a předávat je dál. Pouze znalost minulosti nám pomůže pochopit přítomnost a vytvářet úspěšnou budoucnost,“ vyjádřil své pocity z expozice fotografií plzeňský primátor Ing. Pavel Rödl.
Jednadvacet venkovních panelů s výstavou Radovana Kodery si mohou zájemci prohlédnout od 5. listopadu do 4. prosince v Křižíkových sadech, v prostoru pod galerií Masné krámy.
Radovan Kodera (nar. 1960 v Chebu) absolvoval střední zemědělsko-technickou školu, poté prošel řadou zaměstnání (řidič, bagrista, vychovatel na stavebním učilišti). Od roku 1992 pracuje jako fotograf plzeňského Národního památkového ústavu, dokumentuje památky, různé fáze jejich oprav a restaurací. Systematicky zdokumentoval židovské památky plzeňského regionu. Fotografuje i další náměty: v cyklu Na hrázi věčnosti zachytil těsně před demolicí Libeň Bohumila Hrabala; v souboru Tichá místa zdevastovaný křesťanský hřbitov; v cyklu Zahrada duchů zahradu sedláka vystěhovaného v 50. letech. Fotografoval rumunský venkov; Plzeň za sametové revoluce; psychiatrickou léčebnu v Dobřanech atd. Od poloviny 90. let pořádá výstavy fotografií ve Velké synagoze, v roce 2003 založil občanské sdružení Pro Photo, jehož záměrem je vyhledávat a vytvářet výstavní, hlavně fotografické soubory z prostředí menšin, etnik, nekomerční a nekonformní kultury. Za touto definicí se skrývá spousta vytrvalé práce a soustředění na náměty, které autor vyhledává a vlastními fotografiemi či vystavovanými soubory důkladně prozkoumává.
