Lidé, kteří by si chtěli sestavit svůj rodokmen a nevědí, jak se do rozsáhlého pátrání pustit, se mohou inspirovat v Plzni na výstavě Zpět ke kořenům. Místní sběratel Miroslav Krist a členové plzeňské Zemské stavovské rodové unie sestavili stovky exponátů, rodokmenů, erbů, historických dokumentů či pečetí, z nich mohou zájemci o tvorbu rodokmenu získat motivaci i důležité informace, kam se při pátrání obrátit.
"Smysl této výstavy byl, abychom ukázali lidem všech věkových kategorií, jak se rodokmen dělá, co všechno je k tomu třeba, kde se to má hledat, jak používat správné názvy a jak se dopátrat toho kýženého výsledku," řekl Antonín Urbánek ze zemské stavovské rodové unie. Toto občanské sdružení existuje 15 let a sdružuje právě lidi, kteří po svých předcích pátrají. Sestavování rodokmenu je přitom běh na dlouhou trať, říká Urbánek. Pokud se do něj pustí zkušený najatý profesionál, může trvat třeba jen tři měsíce nebo půl roku. "Já na to nemám čas, takže svůj rodokmen dělám od roku 1976 a dostal jsem se do roku 1679," dodal Urbánek.
Až do 8. června si mohou lidé v mázhauzu radnice prohlédnout stovky zejména listinných materiálů, historické dokumenty, rodokmeny, erby či pečetě. Jsou tam například ukázky rodokmenů šlechtických rodin a slavných osobností, jako byli prezidenti Tomáš Garrique Masaryk a Edvard Beneš, je tam část rodokmenu současného prezidenta Václava Klause. Lidé uvidí také rodové erby - šlechtické i občanské, staré pečeti, například malířů Vojtěcha Hynaise a Františka Ženíška. Kuriozitou je rodokmen psa z roku 1919, kde je vyjmenováno i několik generací předků zvířete. "Je tu i to nejzákladnější, co souvisí s tvorbou rodokmenů, to jsou křestní, oddací a úmrtní listy nebo kupní smlouvy. Při hledání předků ale může pomoci cokoliv - korespondence nebo zápis ze starých novin s oznámením o sňatku," dodal Krist.
