V Muzeu Šumavy v Kašperských Horách bude v neděli 23.května v 10 hodin zahájena další ze série zde již tradičních uměleckohistorických výstav. Tvůrci včele s docentem Janem Roytem si tentokráte zvolili vážné téma smrti, jak je odrážejí díla výtvarného umění od středověku do současnosti.
Realizace výstavy s názvem Memento mori! (Pamatuj na smrt!) vychází ze skutečnosti, že samo Muzeum Šumavy má ve svých sbírkách k tomuto tématu řadu pozoruhodných předmětů jako šumavská zdobená umrlčí prkna, barokní kované hřbitovní kříže, kultovní památky z dob morových epidemií, malované pohřební antependium z Mouřence,různé obrazy a plastiky či četná vyobrazení Krista v hrobě na lidových podmalbách. Pro výstavu se vedle těchto památek podařilo shromáždit řadu dalších pozoruhodných uměleckých předmětů od více než jedné desítky českých muzeí a galerií, dále od soukromých sběratelů a římskokatolické církve.
Z tohoto množství exponátů je nesnadné vyjmenovat ty nejzajímavější. Značnou historickou i uměleckou hodnotu mají například renesnanční a barokní malované epitafy, obrazy Marnosti – Vanitas, dále pohřební cechovní štíty z Kolína či mortuarium kláštera františkánů v Zásmukách. ( Do této skříňky s malbami symbolů pomíjejícnosti lidského života byli po několik století postupně na památku připisováni zesnulí členové konventu.) Podobně vyjímečnou památkou je neobyčejně živě namalovaný cyklus Tance smrti z 18.století z umrlčí komory v Kryštofově údolí v severních Čechách. Vedle dalších děl starých mistrů, zvláště doby gotiky, mohou návštěvníka zaujmout i neobyčejně kvalitní obrazy předních malířů 20.století jako Františka Muziky, Emila Filly, Jana Konůpka, Jana Havlíka či Josefa Vyleťala.
Pozoruhodná výstava Muzea Šumavy v Kašperských Horách, doplněná několika doprovodnými akcemi, potrvá do začátku listopadu t.r. K expozici vychází vícestránková ilustrovaná publikace.
Docent Royt k výstavě dodává: „Naše expozice není koncipována tak, aby v člověku naléhavě evokovala děsivou a neodvolatelnou skutečnost smrti. V dílech umění chceme představit smrt v duchu prastarých a moudrých Ars moriendi a Memento mori, poukázat, že smrt je sice smutnou, leč nezbytnou součástí řádu lidského života, v němž ona sama představuje jakýsi práh, přes který vstupujeme do věčnosti.“