Hudební život v Plzni od 19. století do současnosti přibližuje výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Má za cíl představit veřejnosti nejvýznamnější hudební spolky a sbory, instituce, ale také osobnosti, které žily či ve městě působily, současné nevyjímaje. Při zahájení výstavy byla poprvé představena publikace Střípky z plzeňské hudební historie, která je třetí v pořadí z edice Významné plzeňské kulturní osobnosti vydávané městem.
„Hudba se stává jakýmsi svědkem své doby a místa. Je fenoménem, který prostupuje historií všech kultur a národů. Alespoň se zlomkem plzeňského hudebního života nás seznamuje tato výstava uspořádaná u příležitosti Roku české hudby, jenž je vnímán jako mimořádná kulturní událost České republiky, respektive Plzně, která se k projektu aktivně připojila,“ uvedla při zahájení výstavy náměstkyně primátora Eva Herinková.
Expozice nabízí zajímavé dokumenty, fotografie i informace. Například jeden z panelů je věnován Městské hudební škole. „Zřídila ji plzeňská městská rada v roce 1920 s cílem vychovávat hudebníky z povolání, ale i hudební obecenstvo, jež mělo ocenit kvalitu uměleckého a kulturního života v Plzni,“ popisuje Květuše Sokolová, vedoucí odboru kultury magistrátu, který výstavu připravil. Na panelu návštěvníci najdou i kopii zápisu významného českého skladatele J. B. Foerstera v pamětní knize školy z roku 1929.
„V roce 1900 se ´Odbor Hlaholu Plzeňského´ zúčastnil světových pěveckých zápasů v Bruselu a Paříži a získal zde I. cenu. Největšího počtu členů dosáhl v roce 1902, kdy měl 1 392 členů,“ píše se na dalším z panelů věnovaném spolku Hlahol. „Jeho pěvecká kvalita byla všeobecně známá. Řada předních českých skladatelů mu věnovala své skladby nebo je Hlaholu svěřovala k prvnímu provedení. Například Antonín Dvořák svoji Svatební košili, která se do Plzně v letošním roce po dlouhém období díky Plzeňské filharmonii opět vrátila, nebo vokálně-instrumentální dílo Stabat mater a Mši D dur,“ doplňuje autorka výstavy Kateřina Zvěřinová.
Rok české hudby je projektem, který se v České republice koná od roku 1924 každých deset let. Připomíná výročí významných osobností české hudby, ale zaměřuje se také na komplexní podporu a reflexi české hudby jako takové. I proto vznikla myšlenka připravit především pro plzeňskou veřejnost publikaci, která zmapuje bohatý hudební život města od jeho počátků v 9. století až do současnosti. „Publikace Střípky z plzeňské hudební historie je členěna do jednotlivých dějinných období. Na její přípravě spolupracovaly významné osobnosti plzeňské muzikologie Vlasta Bokůvková, Lenka Bočanová, Vít Aschenbrenner, Marta Ulrychová či novinářka a publicistka Markéta Čekanová,“ uvádí Květuše Sokolová.
Střípky z plzeňské hudební historie jsou třetí v pořadí vydanou publikací edice Významné plzeňské kulturní osobnosti. Je doplněna o obrazový materiál a bude bezplatně k dispozici občanům i návštěvníkům města v Informačním centru města Plzně. Obsahuje také resumé v anglickém a německém jazyce.
