Řadu dosud neznámých a nepublikovaných dokumentů, faksimilií a fotografií ze života legendárního cestovatele a plzeňského rodáka Miroslava Zikmunda představuje venkovní výstava ve Smetanových sadech. Připravily ji společně občanské sdružení Pro Photo, Archiv H+Z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně za podpory Plzeň 2015, o.p.s., města Plzeň a přispění samotného Miroslava Zikmunda.
Po uvedení hry zlínského divadla Palubní deník Hanzelky a Zikmunda v plzeňském Velkém divadle na konci letošního ledna, jež diváky provedla společným osudem těchto dvou výjimečných osobností, je dokumentární výstava další poctou města Miroslavu Zikmundovi k jeho pětadevadesátým narozeninám. Je zaměřena jak na jeho osobní život v Plzni od narození až po studia, tak i na pozdější cestovatelskou a autorskou dráhu nerozlučně spojenou s Jiřím Hanzelkou.
„Pánové Zikmund a Hanzelka byli velcí cestovatelé, určitě s dobrodružnými sklony. O cestovní zážitky se ale uměli s ostatními podělit. Z cest posílali nespočet rozhlasových a televizních reportáží, článků pro noviny a časopisy. Pořídili tisíce fotografií, z nichž některé máme příležitost vidět při této venkovní expozici. Můžeme se tak na chvíli ocitnout na zajímavých místech ve společnosti zajímavých českých cestovatelských osobností,“ uvedl k výstavě primátor Martin Baxa.
„Životní příběh Miroslava Zikmunda je velmi poutavý a já jsem ráda, že nám ho výstava představuje i jako plzeňského rodáka,“ doplňuje náměstkyně primátora Eva Herinková.
Expozice je součástí programu projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Jak vysvětluje programový ředitel Jiří Sulženko, jméno Miroslava Zikmunda je s Plzní spjato, i když byl jeho vztah k domovu během minulého režimu vystaven těžké zkoušce: „Patří mezi autority, jejichž příběhy vytváří duši města. Naše programová linie ´Vztahy a city´, která se věnuje mimo jiné vyzdvihování odkazu slavných plzeňských rodáků, chce takové osobnosti připomínat místním i představovat Evropě.“
Autory výstavy jsou Radovan Kodera a Přemysl Řepa, přičemž oba dva se zásadním způsobem podíleli na velkolepé výstavě fotografií z cest Zikmunda a Hanzelky v roce 2003. Ze zhruba sto dvaceti tisíc negativů uložených v Archivu H+Z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně vybrali 280 fotografií a Radovan Kodera zhotovil z negativů výstavní zvětšeniny. Později byla kolekce rozšířena na 385 fotografií a stala se úspěšnou nejen v České republice, ale například i v Dillí, Taškentu, Bratislavě, Košicích nebo Drážďanech.
„Tehdy bylo záměrem představit oba autory jako vynikající fotografy. I proto, že jejich jména nikdy nebyla uvedena v českých fotografických encyklopediích,“ připomíná Radovan Kodera. Ten se s Miroslavem Zikmundem osobně setkal poprvé v září roku 2002 ve Zlíně. „Připravoval jsem v Plzni projekt Rok vzpomínek k 60. výročí deportací občanů židovského původu do Terezína. Při jedné návštěvě Židovského muzea v Praze se mi do rukou dostaly materiály, které tam poslal právě Miroslav Zikmund. Týkaly se smutných osudů čtyř jeho spolužáků z gymnázia. Byly to jejich předválečné snímky, které sám pořídil,“ sděluje Kodera. Od té doby je s Miroslavem Zikmundem v kontaktu. „Vídáme se několikrát ročně a každé setkání s ním je úžasný zážitek,“ konstatuje Kodera a podotýká, že Miroslav Zikmund je skvělým společníkem, má neuvěřitelný přehled, smysl pro humor a je velmi laskavý.
