Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Turisté z ní uvidí lesy Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les a za hezkého počasí dokonce i Alpy.
Mít jako na dlani lesy ze třech různých pohoří. Takových míst v Čechách moc není. Když se ještě dodá, že se při takové podívané dá v klidu posedět, odpočinout, nebo se i naobědvat, nadšení turisté už si nazouvají pohorky a ptají se, kde to bude. Všechny tyto možnosti nabídne nová vyhlídka, kterou dnes slavnostně otevřou pracovníci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava na Černé hoře, nad Prameny Vltavy u Kvildy na Prachaticku.
„Mnoho turistů zná vyhlídku z Černé hory, která otevírá pohled na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les. Zejména v době podzimních inverzí a i běžkaři v zimě mohou pozorovat na horizontu se promítající přes 100 kilometrů vzdálené Alpy. Výhodou je i dřevěný stůl s lavicemi, kde si mohou unavení turisté sednout, poobědvat a kochat se krásami přírody“ popisuje Jiří Mánek, ředitel Správy Národního parku Šumava, který na místo často chodí i se svou rodinou.
Vyhlídka nad Prameny Vltavy otevírá nový pohled na jižní část Národního parku Bavorský les, což je les, který padl za oběť kůrovci a na některých místech se samovolně obnovuje, někde obnově lesa pomohli lesníci. Turista může oba přístupy porovnávat. Les, ale není to jediné zajímavé, co je tu k vidění. „Ti co sem dorazí, mohou shlížet do údolí potoka Resch, který pramení na úbočí Černé hory a teče po několika stovkách metrů do Národního parku Bavorský les na jih. Nedaleko se zrcadlí hladina nádrže Reschbachklause, která dříve sloužila jako rezervoár vody pro plavení dřeva,“ popisuje ředitel Mánek.
Nejlépe se sem dostanete z Kvildy. Když vyrazíte k jednomu z nejznámějších turistických cílů v Národním parku Šumava - k Pramenům Vltavy. Vltava totiž pramení na úbočí Černé hory v nadmořské výšce asi 1200 metrů a samotná vyhlídka se nachází ještě o téměř 100 metrů výše. „K odbočce k ní přijdeme asi po jednom kilometru za pramenem Vltavy, když se za ním na křižovatce modré a červené značené trasy vydáme směrem nahoru,“ radí Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava. Asi v polovině stoupání je odbočka lesní cesty vpravo prudce nahoru, asi po čtyřech stech metrech jste na místě. Vyhlídka je přístupná i pro cyklisty - jen těch posledních 400 metrů musí kolo vést, protože přímo k ní značená cyklotrasa nevede.
Vyhlídka byla také postavena jako pocta práci šumavským lesníkům, kteří se desítky let snaží vrátit do zdejších lesů dřeviny, které sem vždy patřily, v průběhu 19. Století díky intenzivnímu kácení vymizely. Snaží se o návrat ke zdravému, přirozenému a stabilnějšímu lesnímu ekosystému.
„Druhové, věkové a prostorové složení lesů Šumavy bylo na území současného národního parku během několika staletí lidské činnosti značně pozměněno. V místech, kde dříve ve většině rostly buky, jedle smrky s podporou jeřábu, se nachází ve většině pouze smrkový les. Takový les se sám nedokáže bránit náletům kůrovce,“ říká Jan Bečvář, vedoucí územního pracoviště na Modravě, s tím, že právě proto Správa NP a CHKO Šumava vrací tyto původní dřeviny do lesů v národním parku.
Návrat těchto dřevin je možný dvěma způsoby. „Poskytujeme dostatek prostoru přirozené obnově lesa, například i ponecháním části lesů samovolnému vývoji,“ říká Bečvář, do jehož revíru oblast Pramenů Vltavy spadá. Tento způsob se používá zejména ve vyšších polohách národního parku.
„Ve většině lesů Národního parku Šumava je ale nutné druhovou pestrost dřevin aktivně podporovat výsadbou,“ doplňuje ho další modravský lesník Vít Chlada.
Obnova lesa se provádí na místech po těžbě a také jako podsadba pod stojícím, dospělým porostem. „Vždy používáme lokálně příslušné dřeviny místního původu. Sazenice buků, jedlí, javorů, jeřábů, borovic a dalších dřevin jsou téměř všechny pěstovány ve vlastních lesních školkách správy a jsou tak dostatečně odolné především vůči sněhu a silnému větru,“ uvádí Chlada.
„Do budoucna plánujeme vícero takovýchto atraktivit pro návštěvníky Šumavy. Pro jejich stavbu získáváme sponzorské příspěvky, takže to správu parku nestojí ani korunu. Dáváme tím prostor milovníkům.
Šumavy ze dvou stran, jednak mohou přispět a jednak si jí mohou více užít,“ popisuje záměr ředitel Mánek. Vyhlídka na Černé hoře mohla vzniknout díky sponzorským darům firem Koh-i-noor Hardtmuth a.s. a Galerie KODL.
Na vyhlídce dosud chybí fotografie panoramatického výhledu, který se tu před návštěvníky otevírá. Protože má být naprosto popisná a nesmí v něm chybět ani vrcholky Alp, je nutné ještě počkat. „Takovou situaci čekáme za průzračného podzimního počasí. Od začátku zimy se tam objeví i panoramatická fotografie s popisem toho, co všechno lze odtud vidět,“ uzavírá ředitel Mánek.
