Dnes je to přesně pětatřicet let, co se budova tehdy Československého rozhlasu na náměstí Míru v Plzni stala centrem pozornosti celého světa. Poté, co do země vtrhla vojska pěti států Varšavské smlouvy, aby zastavila demokratizační proces, který zde už od jara probíhal, byl totiž plzeňský rozhlas, jediným rádiem v tuzemsku, který nepřestal svobodně vysílat. Zprávy od něj přebírala i taková prestižní rádia jako jsou BBC, Svobodná Evropa či Hlas Ameriky. Ze studia v prvním patře přesně před pětatřiceti lety 21. srpna informoval tehdy čtyřicetiletý František Jurečka celý svět o tom, že Československo obsazují vojska Varšavské smlouvy a také co se v zemi děje v prvních dnech okupace. Významně se o to zasloužila skupinka tehdejších techniků. "Ti nalézali zázračná spojení s celým světem," vzpomíná František Juřička, bývalý pracovník Československého rozhlasu v Plzni. První ruští vojáci přijeli k budově rozhlasu v devět hodin ráno a celou ji za pomoci tanků obklíčili. Zároveň s nimi ale dorazily také stovky Plzeňanů, aby rádio bránili svými těly. Podporu pracovníkům rozhlasu vyjádřila i plzeňská galérka. Když se lidé přesvědčili, že ruští vojáci nevezmou budovu útokem, přemístili se od hlavního vchodu do nedalekého parku. "Vznikaly debatní skupiny a lidé ruským vojákům vysvětlovali tehdejší situaci. Bylo to ale marné," přiblížil nám osudné ráno 21. srpna 1968 ředitel Městského archivu v Plzni Jaroslav Douša. Československý rozhlas v Plzni nikdy nepřestal vysílat. Skladba jeho programu se ale postupně přibližovala normalizačním ideám. Na proces normalizace doplatil na začátku sedmdesátých let také pan Juřička. Nový komunističtí pohlaváři nezapomněli na jeho postoj v srpnu šedesát osm. V březnu v roce 1972 ho proto Krajský soud v Plzni poslal za urážku spřáteleného socialistického státu a jeho představitelů na osmnáct měsíců do vězení.
