Krajský soud v Plzni dnes uzavřel případ podivného zmizení peněz ze zkrachovalé Kreditní banky Plzeň. Způsob, jakým měli obžalovaní Petr Halík a Milan Karpíšek peněžní ústav o čtyři a půl milionu v roce 1994 připravit, byl originální. Programátor banky Halík měl podle státního zástupce finance s Karpíškovou pomocí zásahem do počítačového systému převést na soukromé účty. Soud byl ale jiného názoru a obžalované už potřetí osvobodil.
Přestože čtyři a půl milionu nemohlo Kreditní banku uzavřenou v roce 1996 položit, případ jen dokazuje, jak nedokonalý byl vnitřní systém tohoto peněžního ústavu. Pohled zajímavý i v dnešní době, kdy mají problémy další banky.
Senát vedený Milanem Štejrem oba muže před časem osvobodil, státní zástupce se ale po dvakráte odvolal a vrchní soud následně kauzu vracel do Plzně. Skutek se stál v roce 1994. Halík, který byl odborným programátorem Kreditní banky, měl převézt peníze z banky na jiné účty,které si u peněžního ústavu zřídit jeho kamarád Karpíšek. Ten pak podle žalobce pak finanace převedl do jiných bank a ve finále je měl vybrat. Oba muži tvrdili, že jsou nevinní, zvlášť Karpíšek si ale vítězstvím nemohl být jistý. Znalkyně grafoložka totiž uvedla, že jeho podpisy na podpisových vzorech jsou pravé. Na druhou stranu mu svědci na dobu údajných výběrů potvrzovali alibi. Soud proto konstatoval, že čtyři a půl milionu opravdu zmizelo, trestný čin se tedy stal. Bez pochyb se ale nepodařilo prokázat, že jej spáchali Halík s Karpíškem. A náš trestní řád se řídí zásadou v pochybnostech ve prospěch obžalovaného.
