Na nezákonný postup ministerstva životního prostředí v Národním parku Šumava podalo stížnost premiérovi Stanislavu Grossovi a předsedovi Senátu Petru Pithartovi občanské sdružení Šumava 21.
Od založení národního parku v roce 1991 došlo k odumření několika tisíc hektarů lesů v nejvyšších a nejcennějších polohách Šumavy. „Bylo to způsobeno pasivním přístupem, tzv. principem bezzásahovosti v boji proti nejvážnějšímu lesnímu škůdci, lýkožroutu smrkovému – kůrovci,“ uvedl jednatel Šumavy 21 Jiří Štich. Soudní znalec v oblasti oceňování lesů, šumavský lesník Ing. Ivo Vicena, CSc. uvádí, že při posouzení škod na lesích a přírodním prostředí podle platných zákonů a vyhlášek činí finanční rozsah škody a újmy v NP Šumava 8 miliard korun/.
„Za tyto škody musí být někdo povolán k zodpovědnosti,“ dodal Jiří Štich. „Není možné, aby podobná strategie v NP Šumava pokračovala a vznikaly další obrovské škody.“ V současné době se připravuje pod vedením nového ředitele Správy NP Šumava biologa Aloise Pavlíčka rozšíření na 30 % rozlohy NP Šumava. Sdružení požádalo premiéra i předsedu senátu, aby další škody v NP Šumava nedopustili a povolali k odpovědnosti ty, kteří škodu způsobili. Dopis stejného obsahu zaslalo sdružení i předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi, jehož stranický kolega Libor Ambrozek šéfuje ministerstvu životního prostředí.
Podle sdružení Šumava 21 porušuje ministerstvo životního prostředí nezasahováním proti kůrovci v I. zónách NP Šumava hned několik legislativních předpisů najednou. „Současný stav v NP Šumava je hrubým porušením zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nařízení vlády č. 163 z roku 1991, kterým se zřizuje NP Šumava a které výslovně uvádí, že účelem zřízení NP je uchování a zlepšení životního prostředí,“ uvádějí v dopise premiérovi a předsedovi Senátu. „Současný stav lesů v I. zónách je toho pravým opakem. Došlo zde ke zničení životního prostředí a přírodního bohatství, kvůli němuž byl národní park založen. Dochází i k porušování zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.“
Od poloviny 90. let se stále častěji objevují varování odborníků, kteří s tímto přístupem k ochraně přírody nesouhlasí. Prohlášení v tomto duchu vydal například Národní lesnický komitét/2, který sdružuje převážnou většinu odborníků na lesní ekosystémy, začátkem roku zaslala ministrovi životního prostředí nesouhlasný otevřený dopis týkající se současného přístupu k ochraně lesů na Šumavě také akademická obec lesnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně/3. Suché lesy na Šumavě se nelíbí ani turistům, ani lidem, kteří v regionu žijí. Sdružení Šumava 21 už nashromáždilo téměř tisícovku podpisů pod své prohlášení.
Ničení přírodního bohatství, kvůli němuž byl na Šumavě před 13 lety založen národní park, bude mít dalekosáhlé důsledky nejen na stabilitu lesních ekosystémů, ale také na sociální situaci v regionu. „V pohraničních regionech s velkou nezaměstnaností patří podnikání v turistickém ruchu k nejdůležitějším zdrojům příjmů. Za suchými lesy sem však nikdo jezdit nebude. Současný ničitelský přístup ministerstva k lesům Šumavy uškodí obcím a všem, kteří v regionu žijí a pracují,“ podotkl jednatel sdružení Šumava 21.
