Výstavou provází její spoluautorka Taťána Petrasová (Ústav dějin umění AV ČR). Výstava sleduje prostřednictvím konfrontací širokou inspirační základnu, z níž kubističtí architekti, sochaři a malíři čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty. Šlo o nejrůznější projevy evropských i mimoevropských kultur z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění.
Na výstavě jsou zastoupena díla Emila Filly, Vincence Beneše, Josefa Čapka, Antonína Procházky, sochaře Otty Gutfreunda, architektů Pavla Janáka, Josefa Gočára, Josefa Chochola, Vlastislava Hofmana a dalších; ze zahraničních autorů pak Paula Cézanna, André Deraina nebo Pabla Picassa.
Název výstavy Rembrandtova tramvaj není futuristickou ani dadaistickou slovní hříčkou. Je metaforickým vyjádřením vztahu kubismu k různým kulturním a uměleckým tradicím evropských dějin i mimoevropských kultur. Spojení jména uznávaného starého mistra s moderním dopravním prostředkem, který zachytil na svém obraze Tramvaj č. 4 z r. 1912–1913 Vincenc Beneš, obsahuje paradox, který při úvahách nad spojitostmi kubismu a starších stylových i nestylových projevů vyvstává.
Další výstavu- Gottfried Lindauer (1839–1926). Plzeňský malíř novozélandských Maorů simůžete prohlédnout i s komentářem ve středu 29. července od 17 hodin ve výstavní síni Masné krámy. Výstavou provází lektorka Iveta Řežábková.
Výstava, připravená jako jedna z hlavních součástí programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, je první retrospektivou výjimečného plzeňského rodáka, který se proslavil na druhém konci světa. Gottfried Lindauer je umělec s pozoruhodným životním osudem, který ovšem až dosud čekal na plnohodnotné zhodnocení svého díla. V roce 1874 odešel na Nový Zéland a vytvořil tam unikátní kolekci portrétů maorských obyvatel, která je od té doby považována za součást tamního národního kulturního dědictví a samotný Lindauer zde patří mezi nejpopulárnější malíře koloniálního období. Díky exkluzivní zápůjčce 50 děl z Auckland Art Gallery Toi o Tamaki a z Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa ve Wellingtonu, doplněných o díla ze sbírek pražského Náprstkova muzea a o díla vzniklá na našem území před malířovým odchodem do zámoří (portréty plzeňských měšťanů a cyrilometodějský cyklus z Valašských Klobouk) má veřejnost poprvé příležitost poznat život a tvorbu jednoho z nemnoha malířů, kteří s evropským akademickým školením opustili starý kontinent a svůj talent i profesní dráhu rozvíjeli v pro ně neznámém prostředí mimoevropských kultur.
