Plodiny na výrobu energií, masná plemena skotu, vysoce výkonná sklízecí technika - to byly hlavní trendy letošního šestého ročníku Zemědělské výstavy Kralovice 2006. Na akci se přišly podívat rekordní téměř 3000 lidí, o třetinu více než loni. Na největší oborové expozici v Plzeňském kraji byla podle účastníků patrná dva roky trvající konjunktura oboru podpořená nejvíce dotacemi EU.
Českým farmářům ale přesto chybí vyrovnání dotací na úroveň sousedního Bavorska a Polska, které domácím zemědělcům nejvíce konkurují, řekl krajský radní pro regionální rozvoj Jiří Kalista. "Kdyby byly na úrovni, jakou mají Němci, tak všechny v Evropě převálcujeme," dodal předseda Zemědělského družstva Červený Hrádek Vavřinec Přibáň. ČR je na 65 procentech úrovně německých podpor. Polsko, odkud do Česka míří například levnější vepřové i plodiny, má výrazné národní dotace pro každého farmáře s polem nad jeden hektar. Navíc tam rolníkům odpouští platby zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance.
Perspektivou zemědělců jsou podle krajského radního energetické plodiny. "Už to nebude tolik o potravinách, těch je v Evropě přetlak, ale o údržbě krajiny a plodinách pro výrobu bionafty, bioetanolu, bioplynu a dřevin na spalování," řekl Kalista. K tomu je nutná změna myšlení farmářů nejpozději do roku 2010, odkdy se začnou přímé dotace do zemědělství výrazně snižovat.
"Na 257 parcelách s různými odrůdami tu máme 28 plodin," řekl jeden z pořadatelů Jaroslav Bulín, agronom Kralovické zemědělské, která pořádá už 30 let na svých pozemcích polní pokusy, z nichž výstava vznikla. Podle Bulína se zemědělci musejí začít orientovat na energetické plodiny. Prodat potravinářskou nebo krmnou pšenici za rozumnou cenu je stále větší problém zejména pro malé farmáře, uvedl. Kralovická zemědělská má studii na výrobnu bioplynu z kukuřice a prasečí kejdy. Firma by prodávala finančně zvýhodněnou tzv. "zelenou elektřinu" a odpadním teplem by vytápěla budovy.
Na produkci biolihu se hodí například pšenice nebo tritikale, které mají vyšší obsah škrobu. "Gró budou tvořit speciální odrůdy pšenice, které už šlechtíme a testujeme," řekl Josef Čapek, vedoucí šlechtitelské stanice firmy Selgen z Krukanic na Plzeňsku. Tritikale má zase nízké výrobní náklady a rychle roste. Podle Čapka je ale třeba co nejdříve nastavit státní podporu výroby biolihu, o níž se už mluví několik let.
Na výstavě byly k vidění i rekordní dojnice z regionu. Zatímco celostátní průměr je 8000 litrů mléka na krávu a rok, dojnice z Agrochovu Kasejovice na Plzeňsku vykazuje o polovinu více, o něco málo pod ní se umístily krávy ze ZDV Štichovice na severu Plzeňska.
"Jasná tendence je k chovu masného skotu plemen charolais, simental a limousin," uvedl Václav Krůta z plzeňské pobočky plemenářské společnosti CZ Delta zaměřené na skot. Chov krav na mléko je podle něj náročnější, a navíc je omezen mléčnými kvótami i cenou nabízenou zpracovateli. O hovězí maso je ale zájem a jeho ceny rostou.
Naopak producenti prasat tvrdí, že vinou nízké prodejní ceny zaviněné levnými importy z Polska a ze západu klesly stavy za 1,5 roku o 20 procent. Vystavenou raritou bylo přeštické černostrakaté prase, staré české plemeno, které chová už jen šest farem, všechny v západních Čechách. V ČR už je jen 360 prasnic, jež jsou státem podporovány jako genová rezerva ČR.
Rovněž stavy ovcí klesají. Chov se nevyplácí. "Na vině jsou snižující se dotace, které se za čtyři roky dostaly na méně než šestinu oproti skotu," uvedl Petr Stříbrný, zootechnik Nečtinské zemědělské z Plzeňska. Ta v Kralovicích předvedla také pastevecké psy, o něž je mezi chovateli skotu stále větší zájem. Důvodem je úspora lidí i lepší spolupráce se stádem.
