Podzim je v přírodě spojen nejen s opadáváním listí ze stromů, ale i s řadou změn ve zvířecí říši. Někteří živočichové se ukládají k zimnímu spánku, jiní k nám přilétají zimovat, ale je i celá řada druhů, kteří nás opouštějí a míří k jihu či přes nás přetahují. V této době lze pozorovat již první hejna kormoránů, havranů, ale i jiných neméně zajímavých opeřenců zasluhující pozornost .
Nevšední zážitek zažili v úterý vpodvečer rokycanští ochránci přírody, když se nad jejich hlavami ozvalo typické husí kejhání. Je to další neklamné znamení toho, že v přírodě začíná to pravé stěhování, kdy ptáci ze severských oblastí míří k jihu. Děje se tak s železnou pravidelností a je velkým štěstím, že se právě nad rokycanskou záchrannou stanicí živočichů nachází koridor, kterým celá řada opeřenců táhne.
Husa velká je velice inteligentní pták živící se především trávou, obilím, bobulemi a bylinami. Je dlouhá kolem 80 centimetrů a v rozpětí dosahuje okolo 170 centimetrů. Světle šedé peří je bez jakékoli příměsi hnědi a zobák má světle masovou barvu nebo je oranžově červený s bílým nehtem. Husy velké jsou typičtí tažní ptáci, přičemž středoevropská populace odtahuje v září a říjnu přes Francii do Španělska, zatímco severské husy z Islandu přezimují na Britských ostrovech a v okolí Severního moře. Do středoevropských hnízdišť přilétají od začátku března. Zajímavý je i rodinný život, kdy husy žijí po celý život v páru. Mladí ptáci se setkávají během první zimy, avšak k samotnému hnízdění dochází až druhým či třetím rokem života. Husy, které přišly během života o partnera zpravidla již nehledají dalšího. Dorozumívání probíhá pomocí kontaktních zvuků, které můžeme slyšet i u domácích husí. Hnízdo staví jen samice, a to s oblibou na vyvýšeném místě v rákosinách. Hnízdění může probíhat samostatně nebo i v koloniích. Zatímco husa sedí na vejcích, houser hlídá v určité vzdálenosti od hnízda, aby jej neprozradil. Cítí-li se oba dospělí ptáci ohroženi, brání svou snůšku syčením, kousáním a máváním křídly stejně tak jako známe u labutí. Samotné hnízdění probíhá již velmi brzy na jaře – od konce března do května, přičemž husa sedí na vejcích od nakladení posledního vejce 27 až 28 dnů. Vajec bývá zpravidla 5 až 10 a jsou asi 85 milimetrů dlouhá. Oba rodiče vodí housata, která si v prvních dvanácti hodinách života zapamatují své rodiče. Kromě husí velkých známe i další druhy – např. husu polní a běločelou, se kterými se tak často v našich zeměpisných šířkách nesetkáváme.
Zajímavá pozorování v přírodě nejsou pro rokycanské ochránce přírody ničím neobvyklým, neboť v přírodě v těchto dnech tráví poměrně mnoho času. Zároveň lze říci, že obvykle pozorují druhy, které bychom zde v jiném ročním období ztěží hledali. "Máte-li tedy zájem vypravte se s námi za obyvateli přírody a zažijte s námi nevšední setkání. Kontaktní adresa je: ZO ČSOP Rokycany, Švermova 748/II, 337 01 Rokycany. Bližší informace Vám rádi poskytneme i na tel. 371 722 686 nebo 603 239 922 či webových stránkách www.csop.erc.cz," dodává šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
