Plasy, Nýřany, Pernarec, Pňovany, Darmyšl, Rokycany, Mirošov, Cheznovice, Přeštice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Žichlice, Senec – Zruč, Horní Bříza, Třemošná, Klatovy a samozřejmě Plzeň, to vše jsou místa, kde během posledních čtrnácti dnů plzeňští zvířecí záchranáři řešili nález „opuštěného“ srnčete či zajíčka!
"Dvacet let, rok co rok opakujeme s kolegy, myslivci i pedagogy ve školách, školkách a mediích, že na mláďata nalezených savců zejména pak spárkaté zvěře a zajíců se v přírodě nesahá," stěžuje si šéf záchranné stanice Karel Makoň.
"Dvacet let neustále vysvětlujeme, že je naprosto normální, že můžete venku v přírodě, ale dnes i ve městě či v zástavbě najít malé srnče, kolouška či zajíčka. Že to, že tam leží v trávě bez rodičů úplně sám, vůbec nic neznamená a ba naopak má to pro něj obrovský význam. Zaječice či srna když porodí své mládě, tak ho očistí, nakrmí a odejde od něho. Žádná matka nechce své mládě vystavovat zbytečnému riziku či nebezpečí a tak, aby k němu nelákala pozornost predátorů a nezanechávala u něj svoji pachovou stopu, nechá ho ležet na místě a odchází od něj. Nakrmit, očistit a zkontrolovat ho přijde večer, kdy je na lokalitě klid a má na vše potřebný čas. Tento důmyslný a dokonalý pud funguje mezi matkou a mládětem již stovky let a není důvod, aby se měnil. Bezpečnost mláděte je prvořadá a to, že pak mládě večer píská a hledá mámu je rovněž věc běžná," vysvětluje.
Několik let v rámci programů ekologické výchovy i veškeré osvětové činnosti plzeňští ekologové vštěpují zejména malým dětem do hlavy zásadu, že záchrana takovýchto mláďat je zbytečná, nesmyslná a bezvýsledná. Je třeba věc řešit hned na začátku než na mládě sáhnete. "Uměle odchované srnče, sele divokého prasete či kolouch od jelena a laně, jsou následně nevypustitelní. Takové zvíře se pak musí umístit do obory, zájmového chovu či zabezpečeného chovného zařízení a do přírody se už nikdy nepodívá. Mimo jiné na lidi zvyklí srnci a jeleni jsou hned v druhém roce života (v říji) pro lidi nebezpeční a většinou to končí jejich následným utracením!!! V praxi to znamená, že každé zbytečně donesené mládě není zachráněno, ale odsouzeno k trvalému chovu v zajetí a nebo k utracení," dodává Makoň.
A jaký je výsledek?
Pouze za uplynulý víkend do konce tohoto týdne dvanáct telefonátů, kdy Plzeňští složitě vysvětlovali převážně rozněžnělým a naprosto nepřístupným volajícím, že mají zvíře na lokalitě nechat!
"Odmítám o podobných věcech diskutovat a poslouchat smyšlené historky o osiřelých vyčerpaných mláďatech, která si našla svého lidského zachránce a o která se musíme teď postarat," láteří Makoň. "V dnešní době si dovolím i zpochybnit ono pravidlo, že když člověk na takové mládě sáhne, tak na něm zanechá svůj pach a matka ho pak opustí. Z vlastní zkušenosti vím, že mateřský pud rodičů je kolikrát tak silný, že nějaké pachy matka ani neřeší a hlavně v dnešní přepachované době, kdy máme krajinu a místa výskytu zvěře promořené psími výkaly a pachem lidí, by asi málokteré mládě přežilo. Tento postřeh je důležitý zejména v případech, kdy je například srnče od matky odděleno nerozebiratelným plotem (nelze srnče z objektu vyhnat, vypustit) a nebo v případech, kdy srnče spadlo do nějaké šachty, ze které nemůže samo vylézt. V takovémto případě je dobré si při manipulaci s mládětem a jeho vyprošťování vzít např. chirurgické rukavice nebo ho nabrat do hrsti trávy a bezpečně vyndat či přesunout na druhou stranu plotu," konstatuje.
Mládě je podle zvířecích záchranářů dobré vypouštět vždy na lokalitě do okruhu 50 až 100m od místa nálezu tak, aby ho matka následně našla podle jeho hlasitého pískání. I tento způsob je mnohem lepší a efektivnější, než když mládě chováte doma a nebo ho předáte někomu jinému či do záchranné stanice.
"Proto jsem již několik zbytečně donesených mláďat nechal vrátit zpět na lokalitu, což se musí udělat téměř okamžitě, ještě tentýž den a do soumraku. Problém však nastává v okamžiku, kdy lidé protizákonně chovají mládě doma již několik dní a teprve když jim přestane přijímat potravu či je přestane bavit, obrátí se na záchrannou stanici živočichů. I takovéto případy bohužel máme a tak paní Jaroslava Janoušová s panem Františkem Čechem mají doma opět „veselo“ a do úmoru pečují o několik takto zbytečně donesených mláďat."
Na závěr je třeba si uvědomit, že příroda a volně žijící druhy zvířat mají svá pravidla, systémy a mechanismy, které na rozdíl od těch našich lidských fungují a jsou postaveny na reálných základech života a přežití. Proto také v devadesáti devíti případech ze sta byla i v dobrém úmyslu vyvolaná hysterie lidí kolem nálezu mláděte zbytečná, nesmyslná a kontraproduktivní. Nezachraňujte to, co není potřeba a než zvíře seberete a odnesete domů, tak se raději zeptejte. Konec konců v dnešní době mobilních telefonů to není žádný problém.
