Vánoce se blíží a spolu s nimi i nakupování dárků a překvapení pro naše nejbližší. Takovým dárkem leckde může být i živé zvíře, ale ruku na srdce, jsme schopni se o něj pak zodpovědně starat i několik let?
O tom, že to tomu čím dál častěji tak není, jasně svědčí jak statistiky ze psích či kočičích útulků tak z plzeňské záchranné stanice živočichů. "I přesto, že naším hlavním posláním je péče o poraněné volně žijící živočichy a domácí či exotická zvířata děláme zcela mimořádně, někteří to asi dost dobře nechápou a považují záchrannou stanici za odkladiště nepohodlných domácích „mazlíčků“," konstatuje šéf stanice Karel Makoň.
Ročně se do stanice pak dostanou desítky odložených zvířat, která byla odložena v krabici za vrata stanice a nebo umístěna i se vzkazem, že se o ně pracovníci stabnice mají řádně postarat. Naposledy to byl minulý týden další zakrslý králík domácí. "Ten, kdo ho tam odložil, tak učinil večer, aby ho nikdo neviděl a na lístek nezapomněl napsat vzkaz, že se o Bobíka máme dobře postarat. Osobně to považuji za neuvěřitelnou drzost a projev lidské bezohlednosti. Nejen, že se dotyčný neobtěžoval alespoň ze slušnosti řešit věc přímo s námi, ale ani si nelámal hlavu s tím, kdo se za něj bude o zvíře dále starat a financovat jeho chov. Mimo jiné se jedná i o porušení zákona, jelikož opuštění, vyhození či zbavení se živého zvířete má své paragrafové znění a postihy," říká Makoň.
Bobík však není zdaleka jediným nešťastníkem, kterého zvířecí záchranáři ve schránce na pacienty už měli či chytali přímo venku v přírodě. Ani ne týden před Bobíkem to byl osmák degu, odchycený jako volně pobíhající pod auty na parkovišti U Ježíška (Plzeň – Slovany), dva dny před osmákem pak na vysokoškolské koleji v Plzni odložený hroznýš královský a asijská užovka, před tím další králík Bobík, několik desítek želv nádherných, fretek, morčat a podobně. Výjimkou nejsou však ani koťata, poštovní holubi, nejrůznější exotičtí hadi, andulky atd.
Ve většině případů se jedná o zvířata nějak zubožená, nemocná či odložená ze zrušených chovů. U želv nádherných je to pak jasné, jelikož taková želva žije i desítek několik let a to už dávno malý školák, který ji kdysi dostal pod stromeček, má své školáky a úplně jiné starosti i zájmy. "Najednou se nám prostě to roztomilé zvířátko nehodí a v rámci předvánočního úklidu letí ven jako nějaká plyšová hračka. Přitom se většinou najde někdo jiný, kdo by si zvíře vzal a postaral se o něj, ovšem ale i to je asi problém, a tak mnohem jednodušší je zvíře vyhodit, vypustit a nebo odložit," líčí Makoň.
Je podle něj obrovská škoda, že tak, jak jsme si rychle zvykli na to, že si dnes můžeme ve zverimexu koupit, co se nám zamane, jsme si už tak rychle nezvykli na to, že za takové zvíře či dárek máme svou zodpovědnost. Nebo na to, že je třeba se o takové zvíře i několik let řádně starat, věnovat se mu a vnímat jeho potřeby.
Proto zvažujete-li nákup nějakého živého zvířete, vždy byste měli vědět, co budete k jeho chovu potřebovat, jaké má nároky a zda jste schopni se o něj vůbec postarat.
V dnešní době, kdy každý spolek, útulek či rodina obrací v ruce každou korunu se o Vaše radosti a následně starosti starat nikdo jiný nebude!
"Mimo jiné znovu opakuji, že naše stanice se stará výhradně o volně žijící druhy zvířat a rozhodně není určena k tomu, aby chovala a zabezpečovala odložené nešťastníky. Tuto povinnost má ze zákona vlastník či majitel zvířete a nelze ji přenášet ani na útulky či město, kde chovatel žije! Pouze pro informaci, ročně stojí město Plzeň nalezená, ztracená a zatoulaná zvířata cca 7.500.000,- Kč, což je naprosto příšerná částka, která by šla použít jinde a duchapřítomněji," apeluje Makoň.
