Zhruba po sedmi letech a dvou úspěšných filmových dokumentech o činnosti plzeňské záchranné stanici živočichů se její šéf Karel Makoň opět s kameramanem a kamarádem Vláďou Novým vrací k dalšímu natáčení. "Tentokrát chceme zaměřit pozornost zejména na nejmenší diváky a natočit několik zvířecích "večerníčků" o životě některých druhů volně žijících zvířat. Není žádným tajemstvím, že už máme roztočený příběh malého bobra a dnes jsme točili první let mladého čápa bílého do dalšího samostatného příběhu," líčí.
K natáčení využili současného pacienta a mladého čápa. Jedná se o neúspěšně adoptované letošní mládě, které po úrazu hlavy a vyhození z náhradního hnízda zůstalo na stanici.
"Naivně jsme si mysleli, že mladého čápa dnes třeba i zároveň "nechtěně" vypustíme, ale vše dopadlo úplně jinak :-). Každopádně čápův první natáčecí den byl pro všechny nejen poněkud náročný, ale i pro nás a naši další práci zajímavý," tvrdí Makoň, podle něhož se ukázalo, že adopce mladých čápů do náhradních hnízd je i přes veškeré ztráty a neúspěchy podstatně efektivnějším a účinnějším způsobem návratu jedinců zpět do volné přírody. "Náš čáp ani neutíkal, ani neodlétl ba naopak stále chodil za kameramanem a nebylo téměř možné ho dostat tam, kam jsme potřebovali. Na druhou stranu je však třeba přiznat, že nám právě tento mladý čáp dnes hodně pomohl při další cílené osvětě a ekologické výchově, která je rovněž pro praktickou ochranu přírody velice důležitá! Pokud vše dobře dopadne, tak za rok bychom mohli představit první sérii zvířecích příběhů postavených na reálných a opravdových událostech, které se staly a váží se k jednotlivým zvířatům."
