Sto pět let od tragického výbuchu bolevecké muničky si ve středu 25. května připomněli na hřbitově v Bolevci členové Spolku Boleveckých rodáků spolu s vedením prvního plzeňského obvodu. Pietní akt a následná mše se konaly před kaplí svatého Vojtěcha, kde se nachází hromadný hrob obětí výbuchu. Nešťastná událost tehdy připravila o život přes dvě stě lidí a další stovky lidí byly zraněny. Pátek 25. května 1917 byl teplý slunný a klidný den. Klid však krátce po půl druhé odpoledne narušil mohutný výbuch, který otřásl celou Plzní. Nad areálem se objevil obrovský černý mrak hustého dýmu, všude hořelo, lidé se v panice snažili uniknout z hořícího pekla ven. Vstup do areálu byl přitom uzavřen a ven se dalo utéct jen přes ohrazení s ostnatým drátem. Deset minut po 14. hodině se ozvala další mohutná detonace. Vybuchlo hlavní skladiště hotové munice. Podle dobového tisku tehdy úlomky střel i celé náboje pokryly široké okolí továrny, které se rázem stálo velice nebezpečným.Největší výbuch však nastal necelou hodinu nato. Do vzduchu vylétl sklad černého prachu, tehdy ho tam bylo přes 90 tisíc kilogramů, namísto povolených 60. Nad Bolevcem se objevil obrovský hřib černého dýmu, tlaková vlna pokosila přilehlý borový les a na mnoha místech hořelo.„Lidé tehdy popsali, že výbuch doslova otřásl celým městem, na mnoha domech popraskala okna a třeba v někdejší Slovanské besedě popraskaly velké skleněné tabule kavárny. Obyvatelé města panikařili a mnozí ho ve spěchu opouštěli. Nad Bolevcem se objevil obrovský hřib černého dýmu, který byl vidět i čtyřicet kilometrů za městem,“ uvedla starostka prvního městského obvodu Helena Řežábová. „Vzpomeňme na zmařené životy těch, kteří tehdy v muničce pracovali,“ doplnila.A co bylo vlastně příčinou této tragické události, která se zapsala do dějin jako Bolevecká katastrofa? Pravděpodobně závada na rozbušce v budově č. 10, v oddělení zapalovačů, odkud se ozval první mohutný výbuch. O závadě na namontovaném zapalovači mistr závodu podle dostupných pramenů informoval ředitele, ten nad tím ale údajně mávl rukou a šel na oběd. Munička již nikdy nebyla obnovena.Zajímavostí je, že tragédie inspirovala našeho spisovatele Karla Čapka k napsání známého románu Krakatit. Když tehdy k události došlo, Čapek pracoval jako vychovatel v rodině hraběte Lažanského na zámku Chyše, který leží asi 40 kilometrů severně od Bolevce. Výbuch tehdy sledoval z oken zámku.
