ČERNOŠÍNSKÉ MUZEUM ZVE NA OBRAZY A DOMEČKY

 Pan Kobylka byl sice původem z Hořovic, ale cesta osudu jej zavedla do Černošína, kde byl volný domeček a práce v tamní základní škole. V roce 2008 pan Kobylka v osmdesáti letech zemřel, ale Černošínští na něj stále vzpomínají, ať už jako na učitele, tak i na malíře, kterého potkávali na různých místech s malířským stojanem a barvičkami. A tak to do úvodu řekl i starosta města Miroslav Plincelner, který vernisáž zahajoval spolu s Marií Kobzovou. A vzpomínalo se. "Pamatuji si, že ačkoliv jsme dvacet let učili spolu v jedné škole a seděli v jedné malinké místnosti, tak nikdy se ani nezmínil, že umí takto malovat. Nikdy ani slovo o obrazech. Dokonce jsme ani jeden neměli ve škole.  A já jako antitalent v malování jsem k tomu ani blízko neměla, to by mohl potvrdit třeba Jarda Plecháč, lékař ze Stříbra. On mi maloval výkresy a já mu na oplátku pomáhala s českým jazykem. No, musel to tedy malovat tak, abych měla třeba trojku, aby to nikdo nepoznal," usmívala se Marie Kobzová, která připomněla i další příhody. Čtyři desítky obrazů přinesli k zapůjčení na výstavu majitelé a po celý páteční den se trousili návštěvníci. Na večerní vernisáž přišla také paní Lydie Čejková. "Já jsem pana Kobylku znala osobně, učil mě ve škole při výtvarné výchově. Uměl krásně malovat. Byl přísný, ale spravedlivý. Udělal mi velkou radost, když si jednou vybral můj obrázek na nástěnku, šlo o kresbu květiny u cesty uhlem. Výstava se povedla, obrázky se mi líbí," řekla Čejková. Výstava v černošínském muzeu potrvá až do 10. května. Současně s ní můžete vidět také dřevěné domečky Emila Fialy ze Stříbra a stálou expozici, a to denně od 10 do 16 hodin.