Neznámou nástěnnou malbu Jiřího Kovaříka nebo spirituální kresby, které předcházely vzniku soch Františka Pacíka, představil v sobotu 25. září pořad Plzeňského literárního festivalu v arboretu Sofronka pod názvem Nejdl, Pacík, Kovařík aneb Sofronka výtvarná. Sochaři František Pacík spolu se Slavojem Nejdlem bývali na Sofronce častými hosty během 60. let, když pracovali na svých plzeňských zakázkách. Některá díla, zmiňme třeba Nejdlovu Amforu, která se nachází před poliklinikou na Doubravce, vznikla přímo uvnitř areálu Sofronky. Arboretum rovněž zdobí betonové dílo Františka Pacíka nazvané Karbon. V prolínání geometrických tvarů Pacík zakódoval svoje experimenty s alternativní spiritualitou i automatickou kresbou. Před režimem, který podobné tematice rozhodně nepřál, se autorovi tenkrát inspirační zdroje podařilo skrýt jako „vzorník geometrických abstraktních tvarů“. Dílo bylo roku 1964 úspěšně představeno na výstavě moderní tvorby Socha v Liberci. Finální, jedenapůlkrát větší Karbon z mramoru dnes zdobí parčík pod nákupním centrem na plzeňské Letné.Pacíkův zájem o organické formy zase odráží keramické Doupě, inspirované ovšem nálezem zajímavé součástky jakéhosi stroje. Na Doupěti si ovšem sochař také zkoušel, co všechno unese technologie výroby podobné sochy, která je díky otvorům otevřená a prostupná. Pro dílo, původně bez názvu, se vžilo jméno Doupě, protože se postupně stalo domovem různých živočichů žijících v areálu Sofronky. To by se sochaři Pacíkovi nejspíš líbilo, protože měl rád srůstání svých děl s přírodou.Asi největším překvapením pro účastníky Sofronky výtvarné byla nástěnná malba Džungle v kanceláři lesovny. Dílo vytvořil známý plzeňský malíř (mimo jiné autor základního konceptu podoby pomníku Díky, Ameriko!) Jiří Kovařík. Správce Sofronky Jan Kaňák laskavě umožnil nejen přístup k této malbě, ale připravil k nahlédnutí i katalogy Kovaříkových prací. Džungle se shodou okolností do žádného z katalogů zatím nedostala, takže možnost spatřit ji je skutečným unikátem.Slova se během neobvyklé akce ujal badatel v oblasti uměleckých děl ve veřejném prostoru Daniel Jahn, zmíněný Jan Kaňák a spisovatel a publicista David Růžička. Protože Sofronku výtvarnou navštívilo také několik pamětníků, kteří se se zmiňovanými umělci osobně znali a mohli doplnit řadu podrobností z jejich života, stala se přednáška s prohlídkou areálu nakonec obohacením pro všechny zúčastněné. Text: David Růžička, foto Peggy Kýrová
