Armáda pomůže vyklidit nebezpečné sudy a kontaminovanou zemi u Prášil na Šumavě

Rozsáhlou ekologickou zátěž v Národním parku Šumava na Klatovsku má nově sanovat Armáda České republiky. Po pondělním jednání vlády to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Armáda následně potvrdila, že úkol dostala.

Jde o kontaminovanou lokalitu v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda v oblasti Kepelského Zhůří. Průzkum zde odhalil přibližně tisíc tun zasažené zeminy a kolem dvou set sudů s nebezpečnými látkami. Území nyní nepřetržitě hlídá policie.

REGIONPLZEN.CZ se případu věnuje od jeho zveřejnění. Už dříve jsme informovali, že průzkum nepotvrdil přítomnost yperitu, sarinu ani dalších chemických zbraní. Následně jsme popsali také nepřetržitou policejní ostrahu lokality a obavy místních obcí z možného ohrožení vody.

V zemi jsou sudy, kontaminovaná půda i další nádoby

Podle údajů Ministerstva životního prostředí se v lokalitě nachází přibližně 1000 tun kontaminované zeminy a kolem 200 sudů. Průzkum odhalil také další velkokapacitní nádoby a menší obaly s chemickými látkami.

Mezi zjištěnými kontaminanty patří podle ministerstva například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Část starých nádob je ve špatném stavu a úřady proto řeší nejen jejich odstranění, ale také rozsah znečištění okolní půdy.

Lokalita leží v prostoru, který po desítky let využívala československá armáda. Vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda vznikl v roce 1952 a zrušen byl v roce 1991. V širším okolí nelze vyloučit ani starou munici. V roce 2023 zde pracovníci národního parku nalezli také protipěchotní minu.

Yperit ani sarin se nepotvrdily

Velkou pozornost případu původně přinesla tvrzení o možném výskytu bojových chemických látek. Dosavadní výsledky ale tuto možnost nepotvrdily.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost uvedl, že průzkum neprokázal látky historicky používané jako chemické zbraně ani jejich relevantní produkty rozkladu. Nepotvrdil se tedy yperit ani sarin a nalezeny nebyly ani nádoby s fosgenem.

To však neznamená, že je lokalita bezpečná. SÚJB ji označuje za významnou ekologickou zátěž a samotné nalezené chemikálie mohou představovat vážné riziko pro životní prostředí.

Sanaci dostala armáda

Původní plán Ministerstva životního prostředí počítal s tím, že rozsáhlou sanaci provede společnost Dekonta, která v lokalitě zajišťovala také předchozí průzkumy. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) její zapojení navrhl vládě.

Kabinet ale minulý týden rozhodnutí přerušil. Premiér Andrej Babiš uvedl, že nechce, aby stát při takto rozsáhlé zakázce pracoval pouze s jediným možným dodavatelem. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) měla proto prověřit další možnosti.

Po pondělním jednání vlády přišel zásadní posun. Premiér oznámil, že sanaci kontaminovaného území převezme Armáda ČR. Podrobnosti o technickém provedení prací a rozdělení jednotlivých úkolů mají být ještě upřesněny.

První etapa má začít 21. září

Dosavadní harmonogram počítá se zahájením prací 21. září 2026. V první etapě mají být z lokality odstraněny především sudy, velké nádoby a další uložené chemikálie, aby se omezilo riziko dalšího úniku do půdy.

První část prací má podle původního plánu pokračovat do začátku listopadu. Přes zimu se rozsáhlejší zásahy kvůli klimatickým podmínkám přeruší a další etapy mají pokračovat v roce 2027 a první polovině roku 2028.

Součástí sanace má být odvoz kontaminované zeminy i další průzkum území. Vzhledem k vojenské minulosti lokality bude nutné počítat rovněž s pyrotechnickým zabezpečením prací.

Zda se znečištění dostalo do vody, se teprve prověří

Jednou z nejdůležitějších otázek je případný dopad na podzemní vody. Zatím není potvrzeno, že by byla spodní voda kontaminována. Rozsah případného zasažení má ukázat další hydrogeologický průzkum.

Právě voda patří mezi hlavní obavy okolních obcí. Dotčené území se nachází v širší oblasti Hartmanic, Čachrova a Prášil a leží v přírodně mimořádně cenné části Šumavy.

Čištění lokality nezačíná od nuly

Současná sanace není prvním zásahem v bývalém vojenském prostoru. Průzkumy a menší sanační práce zde probíhaly už mezi lety 2020 a 2023.

V podzemním bunkru a na dalším místě tehdy odborníci nalezli chemické látky, zkorodované sudy a kontaminovanou zeminu. Při následných pracích bylo podle dostupných údajů odstraněno přibližně 50 tun zasažené zeminy a další nebezpečný materiál.

Další průzkum ale následně ukázal, že problém je podstatně rozsáhlejší, než odpovídalo původně sanovaným místům.

Politický spor se vede hlavně o roky 2023 až 2026

Kolem ekologické zátěže vznikl také spor mezi současným a bývalým vedením Ministerstva životního prostředí. Ministr Igor Červený tvrdí, že resort měl už v roce 2023 informace, podle kterých byla kontaminace rozsáhlejší a měla se řešit rychleji.

Bývalý ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) a někteří někdejší představitelé resortu tuto interpretaci odmítají. Poukazují na to, že v lokalitě průzkumy a dílčí sanace skutečně probíhaly a že informace o dnešním rozsahu kontaminace tehdy neměli k dispozici.

Jisté je, že v roce 2023 proběhly další práce a letos v červnu zadalo Ministerstvo životního prostředí společnosti Dekonta nový průzkum za přibližně 3,2 milionu korun. Právě ten ukázal současný rozsah problému.

Náklady se odhadovaly na 192 milionů

Podle původního plánu Ministerstva životního prostředí měla celá sanace skončit v červnu 2028 a stát přibližně 192 milionů korun včetně DPH. Další desítky milionů mělo stát dlouhodobé zabezpečení a hlídání prostoru.

Po rozhodnutí, že práce převezme armáda, ale bude nutné vyčkat na upřesnění, zda se původní rozpočet a způsob financování změní.

Policie lokalitu hlídá, turistické trasy zůstávají otevřené

Kontaminované území je uzavřené a nepřetržitě střežené policií. Hlídky mají zabránit vstupu nepovolaných osob, zejména houbařů, turistů nebo hledačů vojenských předmětů.

Správa Národního parku Šumava současně uvedla, že problém nemá omezit běžný provoz na značených turistických trasách. Samotná kontaminovaná lokalita se nachází mimo místa určená pro veřejnost.

Úřady přesto vyzývají lidi, aby respektovali zákazy vstupu a do zabezpečeného prostoru se nepokoušeli dostat. Riziko představují nejen chemické látky, ale také možnost nálezu staré munice.