Armáda v Líních chystá základnu za více než miliardu. Letiště nově hlídají nonstop

Letiště v Líních u Plzně vstoupilo do další etapy své proměny. Od 1. srpna 2026 je rozsáhlý areál nepřetržitě střežený a vstup osob i vozidel podléhá přísné kontrole. Místo, o kterém se ještě před několika lety hovořilo především v souvislosti s gigafactory, se postupně mění ve strategické vojenské zázemí.

Ostrahu zajišťují Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Státní podnik kvůli novému režimu vybudoval technické zázemí, posílil personál a převzal odpovědnost za kontrolu oprávněnosti vstupu do objektu.

Téměř 14 kilometrů plotu a dvě střežené brány

Areál nově obepíná téměř 14 kilometrů dlouhé oplocení. Podél celého perimetru vznikl široký kontrolní pás, který usnadňuje dohled nad hranicí prostoru a pohyb hlídek.

Vybudována byla také dvě nová vstupní stanoviště. Jde o modulární kontejnerové objekty se zázemím pro strážní službu. Jejich výhodou je možnost rychlého přemístění a technické vybavení už nyní počítá také s budoucím nasazením elektrických hlídkových vozidel.

„Převzít ochranu takto rozsáhlého areálu znamenalo během několika týdnů připravit nejen technické zabezpečení, ale také celý systém fungování.“Jaroslav Kankia, ředitel divize ostrahy a služeb VLS

Bez povolení se návštěvníci dovnitř nedostanou

O vydání povolení ke vstupu rozhoduje Krajské vojenské velitelství Plzeň. Pracovníci VLS na vstupních stanovištích ověřují jeho platnost, kontrolují osoby i vozidla a dohlížejí na dodržování bezpečnostního režimu.

Ještě do letošního léta se VLS soustředily především na monitoring prostoru a evidenci vjezdů. Nově zajišťují nepřetržitou strážní službu. Podnik kvůli tomu přijal deset nových zaměstnanců, kteří absolvovali zdravotní prohlídky, odborné školení a kompletní přípravu pro výkon ostrahy.

Z gigafactory sešlo, letiště si ponechalo ministerstvo

Letiště se dostalo do centra pozornosti v letech 2022 a 2023, kdy stát jednal s koncernem Volkswagen o možné výstavbě továrny na baterie pro elektromobily. Projekt vyvolal silné reakce okolních obcí, pilotů i veřejnosti. Počítalo se totiž s rozsáhlým záborem letištního areálu a novou dopravní i technickou infrastrukturou.

Volkswagen ale v listopadu 2023 rozhodování o evropských gigafactory odložil a česká vláda následně jednání ukončila. Ministerstvo obrany poté potvrdilo, že si letiště ponechá. Plzeňský kraj už proto v připravované aktualizaci zásad územního rozvoje nepočítá s obří průmyslovou zónou, ale s vojenským využitím území.

Projekt má stát více než miliardu korun

Armáda už dokončila zastavovací studii a zahájila přípravu projektu. Kompletní projektovou dokumentaci chce mít hotovou v roce 2027. Samotná modernizace a výstavba by podle dosavadních odhadů mohla trvat až pět let. Náklady mají přesáhnout jednu miliardu korun.

V areálu má vzniknout základna pro jednotky aktivní zálohy, výcvikové zázemí a logistické centrum pro českou armádu i spojenecké síly NATO. Jde zejména o takzvanou podporu hostitelskou zemí, tedy schopnost zajistit zázemí vojákům a technice spojenců při jejich přesunu přes Českou republiku nebo při pobytu na jejím území.

Plány zahrnují nové služební a ubytovací objekty, sklady, zpevněné plochy pro kontejnery a vojenskou techniku i úpravy inženýrských sítí. Některé staré budovy čeká demolice. Řešit se budou rovněž ekologické zátěže, které v prostoru zůstaly z předchozích desetiletí.

Na letišti má působit také menší stálá jednotka. Celý prostor bude současně sloužit jako záložní letiště a rezerva pro mimořádné nebo krizové situace.

Strategický areál o rozloze přibližně 400 hektarů

Letiště vzniklo v roce 1952 jako vojenské. Jeho areál má přibližně 400 hektarů, přičemž armáda chce využívat zhruba 390 hektarů. Asi desetina této plochy patří okolním obcím.

Betonová vzletová a přistávací dráha je dlouhá přibližně 2,5 kilometru a široká 60 metrů. Rozměry letiště umožňují přijímat nejen menší civilní stroje, ale v případě potřeby také větší transportní letouny. Provozovatelem letiště je od července 2024 státní podnik LOM Praha.

Ministerstvo obrany zároveň odmítlo spekulace, že by v Líních měly být trvale umístěny stíhačky F-35 nebo americké vrtulníky systému H-1. Letiště má sloužit především jako výcvikové, logistické a záložní zázemí.

Letecká záchranná služba má vyhrazený prostor

V Líních nadále funguje letecká záchranná služba Kryštof 07. Armádní posádka s vrtulníkem W-3A Sokol zasahuje především v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Armáda má provoz letecké záchranné služby zajišťovat do konce roku 2028. Po tomto termínu už podle současných plánů nechce být jejím provozovatelem, mimo jiné kvůli nákladům a stavu vrtulníkové techniky. Prostor současné základny však má zůstat vyčleněný pro potřeby Plzeňského kraje, aby mohla záchranná služba v Líních pokračovat i s jiným provozovatelem.

Civilní letadla mohou létat dál, armáda ale dostane přednost

Armáda počítá také se zachováním části civilního provozu. Letiště dnes využívají soukromá letadla, aerokluby a letecké školy. Jejich další fungování však musí respektovat nový bezpečnostní režim a vojenské využití prostoru.

Za běžného provozu by civilní létání mělo pokračovat. Pokud ale nastane krizová situace nebo bude letiště potřeba pro armádu a spojenecké jednotky, civilní činnost se omezí nebo dočasně přeruší.

Na letiště se vrátil pravidelný vojenský výcvik

Proměnu už zaznamenávají také obyvatelé Dobřan, Nové Vsi a dalších okolních obcí. V prostoru letiště cvičí menší armádní jednotky i vybrané složky integrovaného záchranného systému. Při výcviku mohou používat slepé střelivo, dýmovnice a akustické výbušky napodobující bojové podmínky.

Cvičení mají probíhat převážně během dne. Menší výcvikové akce armáda nebude pokaždé oznamovat předem, protože se mají stát pravidelnou součástí provozu. O rozsáhlejších nebo mimořádně hlučných manévrech chce naopak okolní obce informovat s předstihem.

Velké dopravní stavby jako u továrny nebudou potřeba

Vojenské využití by nemělo vyžadovat tak rozsáhlé zásahy do okolí, jaké se plánovaly kvůli gigafactory. Už se nepočítá s novými dálničními sjezdy ani s původně navrhovaným obchvatem obcí kolem letiště.

Podle dosavadních plánů by mohl areál získat jednu novou příjezdovou komunikaci vedenou podél železniční vlečky. Zlepšit se má také napojení na hlavní silniční tah mezi Plzní a Domažlicemi.

Letiště, které bylo ještě před několika lety symbolem sporu o obří průmyslovou investici, se tak postupně vrací ke svému původnímu účelu. Nové oplocení a nepřetržitá ostraha jsou první viditelnou částí změny, jejímž výsledkem má být moderní vojenské, logistické a krizové zázemí pro celý region.