Bobr je užitečný pomocník i problémový soused. Plzeň ochrání stromy u řek speciálním nátěrem

Plzeň spustila projekt na ochranu vybraných stromů před bobry. Město chce u vodních toků zachovat především vzrostlé a krajinářsky cenné dřeviny. Na kmeny proto nechá nanést speciální repelentní nátěr, který má znechutit okusování.

První lokalitou je řeka Mže v oblasti Malesic, Radčic a u soutoku Mže s Radbuzou. Opatření se týká pouze vytipovaných „nejdůležitějších“ stromů; ostatní dřeviny město nechá bez zásahu a ponechá je přirozené aktivitě bobra.

Kde už začaly práce

Na prvním úseku budou pracovat tři firmy, každá se má starat o jinou část řeky. Město počítá, že práce budou zhruba do měsíce hotové. Poté se mají ochranné nátěry rozšířit i na další místa v Plzni.

Červený kříž neznamená kácení

V terénu si lidé mohou všimnout červených značek na kmenech. Podle vedení města nejde o předzvěst kácení, ale o orientační označení stromů, které se mají chránit.

„Červené kříže na stromech v této lokalitě neznamenají, že je strom určen k pokácení, ale právě to, že byl vytipován jako významný a bude natřen.“Aleš Tolar, náměstek primátora

Šetrné řešení a průběžná kontrola

Magistrát uvádí, že repelentní nátěry představují šetrnou variantu: bobrům nebrání v pohybu a nemění prostředí tak, jako tvrdé zásahy do břehů. Součástí projektu bude průběžné sledování účinnosti opatření a vyhodnocení jeho přínosu.

Bobr umí pomáhat i škodit

Bobr evropský je podle odborníků významný pro vodní a mokřadní biotopy. Pomáhá zadržovat vodu v krajině, zpomaluje odtok po deštích a podporuje biologickou pestrost kolem toků. Právě v Plzeňském kraji se už ukázalo, že bobr nemusí být jen problémem, ale může se stát i nečekaným pomocníkem přírody.

Nejznámějším příkladem je příběh z Rokycanska. Bobr u Rokycan obnovil mokřad pod Dolejším Padrťským rybníkem, vrátil vodu do krajiny a státu podle ochranářů ušetřil zhruba 30 milionů korun. Příběh se stal světovou mediální senzací a zařadila ho i švédská tisková agentura TT do výběru nejpozitivnějších světových událostí.

Bobří hráze dokážou vytvořit soustavu tůní a mokřadů, které v krajině zadržují vodu, zachytávají splaveniny a fungují podobně jako přírodní filtr. Taková místa pak prospívají obojživelníkům, ptákům, rakům i dalším živočichům vázaným na vodu a mokřady.

V místech s převahou listnatých dřevin však může bobr způsobit i výrazné škody, pokud se zaměří na břehové porosty nebo cenné stromy. Plzeň proto nechce bobry z lokalit vytlačovat, ale chránit jen nejdůležitější dřeviny a ostatní části břehů ponechat přirozenému vývoji.

V Plzeňském kraji se kromě ochrany stromů zkoušejí i další neletální metody, jak s bobry vycházet a omezit škody. Cílem je chránit citlivá místa a zároveň nechat řeky žít přirozeným způsobem.

Kde najít další informace

Průběžné informace bude město zveřejňovat na webu Odboru životního prostředí.