Plzeňský kraj řeší s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem klíčové obchvaty, modernizaci silnic i železnice právě ve chvíli, kdy stát omezuje tradiční podporu krajských komunikací. Region chce proto získat pomoc alespoň pro největší strategické stavby, které mají odlehčit Plzni i dalším přetíženým místům.
Vedení Plzeňského kraje jednalo v úterý 8. září 2026 na krajském úřadě s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem o klíčových dopravních stavbách v regionu. Hovořilo se o rozestavěném obchvatu Plas s nejvyšším silničním mostem v Česku, o dalších obchvatech na hlavních tazích i o kapacitních spojeních kolem Plzně.
Jednání vedl hejtman Kamal Farhan společně s náměstkem hejtmana pro dopravu Pavlem Čížkem. Vedle silnic se projednávala také železnice, především modernizace tratě z Plzně směrem na Domažlice a dále do Německa.
Návštěva ministra přichází v době, kdy kraje řeší výrazný výpadek jednoho ze zdrojů financování silnic. V rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 nejsou vyčleněny tradiční plošné prostředky na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy. Kraje přitom v minulých letech z tohoto programu získávaly miliardy korun.
Ministerstvo dopravy zdůrazňuje, že nejde o úplné zastavení státní podpory krajské dopravy. V letošním rozpočtu zůstávají více než čtyři miliardy korun na vybrané významné krajské dopravní projekty a další peníze směřují například do bezpečnostních opatření nebo cyklostezek. Běžné opravy krajského majetku však mají podle ministerstva hradit především samotné kraje.
Plzeňský kraj se na nejistotu kolem státních peněz připravoval už na začátku roku. Správa a údržba silnic Plzeňského kraje měla pro rok 2026 připraveno 66 staveb za přibližně 812,6 milionu korun a dalších 49 akcí v zásobníku za zhruba 339 milionů korun.
Náměstek hejtmana Pavel Čížek už v březnu upozorňoval, že kraj na rozdíl od předchozího roku s finanční podporou SFDI nepočítá. Výpadek státního příspěvku tak zvyšuje význam vlastních krajských peněz i snahy získat podporu státu alespoň pro největší strategické projekty.
Právě financování velkých staveb bylo jedním z důležitých témat jednání s ministrem. Kraj představil projekt východního obchvatu Plzně od Dolanského mostu po napojení na dálnici D5. Stavba má vydané územní rozhodnutí a probíhá soutěž na projektanta. Kompletní projektová dokumentace by měla být hotová přibližně za dva a půl roku.
U stavby, která výrazně odlehčí tranzitní dopravě v Plzni, bychom potřebovali také pomoc státu, uvedl náměstek hejtmana Pavel Čížek.
Po letošním omezení plošné podpory krajských silnic bude otázka státní spoluúčasti u podobně rozsáhlých projektů ještě důležitější. Samotný kraj by totiž musel náklady na velké nové komunikace kombinovat s financováním tisíců kilometrů silnic II. a III. třídy, které už spravuje.
S ministrem se řešila také stavba obchvatu Plas na silnici I/27. Jeho nejvýraznější součástí je nový most přes údolí Střely. Podle Ředitelství silnic a dálnic bude dlouhý 495,8 metru a v nejvyšším místě dosáhne výšky 87,3 metru. Po dokončení se má stát nejvyšším silničním mostem v České republice.
Mostní práce začaly v červnu 2025, navazující silniční část obchvatu se rozjela v červnu 2026. Zprovoznění celé stavby se plánuje na březen 2028.
V debatě zazněla také další připravovaná výstavba. Jde například o dokončení silnice I/26 mezi dálnicí D5 a Stodem, včetně obchvatů Sulkova, Líní, Zbůchu, Starého Dolu, Chotěšova a Stodu. Kraj s ministrem mluvil také o obchvatu Babylonu a obchvatu Losiné na silnici I/20.
Kraj znovu upozornil i na problém kapacity silnice II/180 v úseku Kyšice–Dýšina–Chrást a na potřebu zlepšit dopravní obsluhu severovýchodního vnějšího obchvatu Plzně.
Část jednání patřila železnici. Vedení kraje s ministrem projednalo pokračování modernizace spojení Plzně s Domažlicemi. Podle kraje probíhá druhá etapa v trase Plzeň–Nýřany–Chotěšov a navázat má první stavba v nové stopě mezi Plzní, Líněmi a Stodem.
Kraj tyto investice spojuje také s plánovaným nasazením bateriových jednotek BEMU, které mají v budoucnu obsluhovat část regionálních tratí.
Plzeňský kraj tak na jedné straně připravuje nové obchvaty a kapacitní komunikace, na druhé musí financovat rozsáhlou síť stávajících krajských silnic bez obvyklého plošného příspěvku státu. Ministerstvo dopravy argumentuje tím, že přednost mají strategické investice do dálnic, silnic I. třídy a železnice.
Pro kraj proto bude klíčové, zda se podaří získat státní spoluúčast alespoň na největší projekty, jako je východní obchvat Plzně. Právě ty by jinak mohly výrazně zatížit krajský rozpočet a omezit prostor pro další opravy silnic a mostů.