BOBR Z ROKYCAN JE SVĚTOVÁ HVĚZDA, OBNOVIL MOKŘAD A STÁTU UŠETŘIL 30 MILIONŮ (VIDEO)

Obnova přírodního mokřadu kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským rybníkem na Rokycansku se díky bobrům a následně i zahraničním médiím dostala mezi nejpozitivnější světové události. Do své Top 10 ji nedávno zařadila švédská tisková agentura TT.

„Z našeho brdského bobra se stala malá, ale krásně optimistická hvězda světových médií,“ uvedl vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.

Švédská Top 10 po boku velkých světových témat

Podle agentury TT se příběh z Brd ocitl ve výběru událostí po boku témat, jako je záchrana karety obrovské před vyhynutím, propuštění běloruských politických vězňů nebo globální smlouva OSN o oceánech, která po ratifikaci dostatečným počtem zemí mohla vstoupit v platnost.

Žebříček následně převzala i švédská média, například deník Svenska Dagbladet. „Je skvělé vidět, že o příběh brdských bobrů je stále zájem,“ doplnil Fišer.

Video

Bobr stavitel

Přehrát na REGIONPLZEN.CZ

MP4

Proč zpráva zaujala svět

Podle Fišera rezonovala informace v zahraničí hned z několika důvodů. „Všude se řeší problémy a tohle je ryze pozitivní zpráva. Navíc ještě vtipná, když bobři státu ušetřili zhruba třicet milionů,“ upřesnil.

Původně měl být mokřad obnoven podle připraveného revitalizačního projektu. Ukázalo se ale, že není potřeba: vodní hlodavci byli rychlejší a hráze postavili sami. Právě to se stalo magnetem pro zahraniční redakce.

Podobný cíl měl i připravený revitalizační projekt. Ukázalo se však, že není potřeba, bobři byli rychlejší. Vyřešili i zvažované přehrazení obtočné strouhy. Státu tak ušetřili zhruba 30 milionů korun.

Od The Guardian po National Geographic

„Obraceli se na nás novináři z Německa, Anglie, Francie, Švýcarska, ale třeba také Japonska, Jižní Koreje nebo Brazílie. Někteří z nich za námi dokonce dorazili,“ řekl Fišer.

Zpráva o bobřím „úspěchu“ se objevila mimo jiné v denících The Guardian, The Telegraph, The New York Times či The Jerusalem Post, dále v National Geographic, na BBC a v dalších médiích. „Byla to opravdová smršť,“ dodal.

Bobr z Rokycan ve světových médiích

Dvě bobří rodiny a návrat vody do krajiny

Bobr se do oblasti podle všeho dostal po řece Klabavě od Berounky. První stopy – zejména okousané vrby – se objevily v roce 2020. O rok později začal postupně budovat hráz pod Dolejším Padrťským rybníkem, a to v místě hradicího zařízení.

Image title

„Vykácel olšinu a upravil si terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce,“ popsal Fišer. Výsledkem je návrat vody do krajiny a obnovený mokřad, který by jinak vznikal podstatně déle a za výrazně vyšší náklady.

První pobytové stopy bobra (okusy vrb) na Padrťsku byly zaznamenány v roce 2020. Již v dalším roce začal bobr s postupnou stavbou hrází na Klabavě pod Dolejším Padrťským rybníkem v místě hradícího zařízení, které odvádělo vodu při vypouštění rybníka do lučních porostů. Zde si vytvořil své první zázemí.

Vykácel olšinu a upravil si terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce. Další hráz vybudoval v místech po soutoku odtoku z rybníka a tzv. obtočné strouhy, kde převedl část vody do historického koryta Klabavy, které nebylo již v louce patrné mimo mírnou sníženinu. Došlo k dalšímu podmáčení nivy.

Několik menších pomocných hrázek si vybudoval i na upraveném rovném korytě Klabavy. Vloni postoupil bobr dále do obtočné strouhy, kde vybudoval nejméně tři další hráze a vytvořil další rybníček, a pokácel několik mohutných topolů osik.

Mokřad jako brzda vody i přirozený filtr

Bobrem vybudovaný mokřad velmi účinně napomáhá zdržení vody, jak z obtočné strouhy, tak při vypouštění rybníků. V praxi to znamená, že voda se v území „neztratí“ během chvíle, ale zůstává v nivě déle, rozlévá se do louky a postupně se vrací do toku i okolní krajiny.

Zdržení vody umožňuje sedimentaci jemných částeček unášených vodou především při vypouštění rybníků i změnu fyzikálně-chemického složení vody a zvýšení úživnosti vod (pH). Mokřad navíc funguje podobně jako kořenová čistička: v soustavě tůní a mělkých rozlivů se snižuje koncentrace dusíku a fosforu v tocích a současně se zachytávají erozní splaveniny.

Raci, žáby a návrat života do nivy

Takové podmínky prospívají – podobně jako útlum hospodaření na rybnících – raku kamenáči, pro jehož ochranu byla vyhlášena evropsky významná lokalita Padrťsko. Bobrem vybudovaný mokřad je navíc ideálním biotopem pro rozmnožování žab, zejména ropuch a skokanů, protože mělká, klidná voda a členité břehy nabízejí bezpečný prostor pro vývoj pulců.

Kde všude bobři v okolí žijí

Na Padrtích nyní žijí zřejmě dvě bobří rodiny. V Brdech se bobři vyskytují také v oblasti Nových Mitrovic a na řece Bradavě v okolí obce Hořehledy, kde zatím žádné revitalizační zásahy větších rozsahů neprobíhají.

Image title

V blízkosti CHKO Brdy bobr žije i v okolí rybníků u obce Skořice a na Skořickém potoce a také na řece Litavce v oblasti Trhových Dušník a Bratkovic. Ukazuje se tak, že návrat bobra do krajiny už není ojedinělostí, ale trendem, který se v regionu postupně rozšiřuje.

Proč bobr staví hráze

Bobr staví hráze na tocích, aby zvýšil úroveň hladiny vody v místech, kde se pohybuje. Ve vodě se totiž cítí nejbezpečněji, pod vodou potřebuje mít i ukryté vchody do svých nor. Po vodě se mu také lépe transportují větve a kmeny dřevin, které využívá jako zdroj potravy i stavební materiál.

Bobřími hrázemi tak vzniká soustava jezírek, tůní či celý mokřad. Tento druh tedy vytváří „zadarmo“ to, po čem je v kontextu klimatické změny mimořádná poptávka: jeho hráze zadrží vodu v krajině a jejich kaskáda sníží kulminační průtoky při srážkách, může tak přispět ke snížení rizika menších povodní.

Jeho hráze navíc zadržují erozní splaveniny a bobří mokřady jako kořenové čističky snižují koncentraci dusíku a fosforu v tocích. V součtu jde o malou, ale velmi účinnou „přírodní infrastrukturu“, která zlepšuje stabilitu krajiny v období sucha i při přívalových deštích.

Když se bobr potká s člověkem

Životní projevy bobra – například kácení dřevin, tvorba hrází či nor – se ale lokálně mohou dostat do střetu s rozličnými zájmy lidí v krajině. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila Program péče o bobra evropského. Běží od roku 2013 a nyní se připravuje jeho aktualizace, která je součástí evropského projektu Prospective LIFE.

Odhaduje se, že v České republice nyní žije asi 15 tisíc bobrů. Stát proplácí škody způsobené bobrem na trvalých porostech či polních plodinách. Je také možné získat dotaci na opravu hráze poškozené bobřími norami z Operačního programu Životní prostředí.