Česko přechází na letní čas. Nejde jen o posun hodin, ale i o dopady na každodenní režim

V noci ze soboty 28. na neděli 29. března 2026 se v Česku přejde na letní čas. Ve 2:00 se hodiny posunou na 3:00, takže noc bude o hodinu kratší. Letní čas zůstane v platnosti do neděle 25. října 2026, kdy se ve 3:00 vrátí čas zpět na 2:00.

Změna času se dotkne i lidí v Plzni a v celém Plzeňském kraji. Nejvíc ji pocítí ti, kdo vstávají brzy do práce, řídí delší trasy nebo pracují na směny. Téma se pravidelně objevuje ve vyhledáváních jako zprávy Plzeň, protože posun hodin ovlivní dopravu, spánek i běžný denní režim.

Největší problém je únava za volantem

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že po jarním posunu času roste riziko nehod. Důvod je prostý: lidé spí kratší dobu a tělo se s tím srovnává několik dní. Kritický je zejména první pracovní den po změně času, tedy pondělí 30. března 2026, i několik následujících dnů.

Nedostatek spánku zhoršuje pozornost, prodlužuje reakce a zvyšuje podrážděnost. Experti často přirovnávají vliv výrazné únavy k tomu, jako kdyby měl člověk v krvi zhruba půl promile alkoholu. Neznamená to, že je každý řidič po změně času automaticky nebezpečný, ale riziko chyby se zvyšuje a stačí vteřina.

V Plzeňském kraji je třeba být opatrný hlavně na páteřních tazích a v ranní špičce, tedy na příjezdech do Plzně a na dálnici D5, kde se mísí dálková doprava s dojížděním.

Tělo se nepřepne lusknutím prstu

Jarní posun času je sice malý zásah do denního režimu, ale tělo ho vnímá jako rychlý „mini jet lag“. Rozhodující je světlo: biologické hodiny se řídí tím, kdy je ráno světlo a kdy se stmívá. Když se čas posune dopředu, ráno je tmavší o hodinu déle a večer je světla více, což může ztížit usínání i vstávání.

Některé zdravotnické a spánkové organizace proto prosazují konec střídání času a trvalé zachování standardního (zimního) času. Opírají se o studie, které po jarním posunu popisují krátkodobý nárůst některých akutních zdravotních potíží, zejména v prvních dnech. Nejde o jistotu u každého jednotlivce, spíš o opakující se riziko v populaci.

Spoje na papíře naberou zpoždění

Přechod na letní čas se projeví i v železniční dopravě. Noční vlaky, které jsou na cestě v době posunu, se po změně času objeví jako opožděné o 60 minut. V praxi se však délka jízdy pro cestující nemění; jízdní řád už běží podle nového času.

Podle dopravců se posun týká třinácti nočních vlaků Českých drah, většinou mezinárodních. U RegioJetu jde o čtyři noční spoje. Dopravci se obvykle snaží zpoždění rozumně stáhnout tam, kde to provoz dovolí.

Proč se čas posouvá a jak to začalo

Letní čas se historicky prosazoval hlavně kvůli úsporám energie. Myšlenka byla jednoduchá: když se posune denní režim lidí blíž k letnímu světlu, večer se méně svítí. Dnes se úspory často popisují jako malé nebo sporné. Část spotřeby se může jen přesunout jinam, například do ranního vytápění nebo klimatizace.

První návrhy na lepší využití denního světla se objevovaly už na začátku 20. století. Prakticky se letní čas rozšířil během první světové války. Na území českých zemí se poprvé zavedl v roce 1916 ještě za Rakouska-Uherska.

Historie změny času v českých zemích

Střídání času se u nás v minulosti objevovalo ve vlnách. Letní čas se znovu používal za druhé světové války. Po válce se také experimentovalo: na přelomu let 1946 a 1947 se v Československu krátce uplatnil tzv. zimní čas s opačným posunem.

Současná tradice pravidelného letního času se vrátila až na konci 70. let. Československo obnovilo posouvání hodin v roce 1979 v době energetické nejistoty. Do poloviny 90. let trval letní čas zhruba půl roku. Od roku 1996 se Česko přizpůsobilo pravidlům Evropské unie a letní čas se natáhl na přibližně sedm měsíců.

Konec střídání se řeší roky, shoda chybí

Debata o zrušení střídání času v Evropské unii probíhá dlouho. Evropská komise v minulosti navrhla ukončit pravidelné posouvání hodin. Evropský parlament už dříve podpořil myšlenku, aby se s posouváním přestalo.

Státy se ale nedokázaly dohodnout na klíčové otázce: který čas by měl zůstat natrvalo. Část zemí by chtěla ponechat letní čas, jiné preferují standardní zimní čas. Hrozí také riziko rozdrobení Evropy — pokud by sousedé zvolili různé režimy, přibyly by komplikace pro dopravu, firmy i přeshraniční regiony.

Proto se zatím dál postupuje podle stávajících pravidel. I v roce 2026 tak Česko mění čas stejně jako většina zemí EU.

Kde se letní čas nepoužívá

Letní čas platí ve velké části Evropy, v Severní Americe a v části Blízkého východu. Naopak mnoho států v Asii, Africe a Jižní Americe ho nepoužívá. V Evropě patří k výjimkám například Island, Rusko nebo Bělorusko. Letní čas se neuplatňuje ani v některých vzdálených územích, kde by měl jen malý smysl.