Chytré vyhřívané rukavice ze Sutnarky. Doktorandka chce pomoci lidem s bolestí prstů

Plzeň – Na Sutnarce na Západočeské univerzitě v Plzni vzniká pomůcka, která má ulevit lidem s bolestivými potížemi s prokrvením prstů. Doktorandka Adéla Fröhlich vyvíjí chytré pletené vyhřívané rukavice. Projekt vzniká ve spolupráci s odborníky z Fakulty elektrotechnické.

Rukavice jsou určeny především lidem s Raynaudovým syndromem, tedy poruchou, při níž se prsty – často v chladu – špatně prokrvují. To může být velmi nepříjemné a bolestivé. Podle Fröhlich už dnes existují vyhřívané rukavice, ty ale bývají robustní a pro běžné nošení nepraktické.

Smart textilie mají obrovský potenciál.Adéla Fröhlich

Jemná rukavice jako spodní vrstva

Nově vyvíjený model má být naopak tenký a přiléhavý. Počítá se s ním zejména jako se spodní vrstvou – vložkou nebo podšívkou. Přes ni si uživatel vezme další rukavici podle potřeby, například módní, pracovní nebo lyžařskou.

Využití však může být širší: kromě pacientů s Raynaudovým syndromem se hodí i pro zimní sporty, práci v chladném prostředí nebo pro běžné nošení v zimě.

Tři stupně, tlačítko a powerbanka

Tým už má funkční vzorek. Rukavice se napájí z powerbanky a ovládá se tlačítkem s mikroprocesorem. Nabízí tři úrovně ohřevu, jejichž stav ukazují barvy: červená znamená maximum, zelená zhruba 70 % a modrá asi 40 % výkonu. Při testech se ohřev kontroluje i termokamerou. V aktuální verzi se rukavice zahřeje přibližně na 43 °C.

Parametry lze upravit podle cílové skupiny – jinak se bude chovat provedení pro citlivé pacienty a jinak třeba pro sportovce.

Pletení „otočené“ o 90 stupňů

Důležité je, aby byl ohřev v rukavici souvislý kolem celého obvodu. Právě proto Fröhlich změnila konstrukci pletení: rukavici „otočila“ oproti běžnému postupu o 90 stupňů a plete ji od malíčku k palci.

V rukavici jsou hybridní vodivé nitě s mikrodrátky; použitá příze byla upravená přímo pro tento projekt. Na straně Sutnarky stojí technologie pletení, program pletacího stroje i vizuální návrh. Elektroniku řeší především kolegové z Fakulty elektrotechnické. V praxi to znamená opakované ladění a výrobu série vzorků, než vznikne finální řešení.

Největší brzda je napájení

Ke komerčnímu výrobku má projekt zatím daleko. Podle vývojářů je největší výzvou napájení. Powerbanky jsou stále relativně velké a musí vydržet dostatečně dlouho. Tým zkoušel i varianty zabudování baterie do oblečení, například do bundy, ale to není univerzální řešení. Menší baterie často nestačí výkonem nebo jsou příliš drahé.

Projekt běží v grantovém režimu. Podle Fröhlich je cílem dotáhnout do konce projektu v prosinci 2026 plně funkční prototyp. Do vývoje už zasahují i firmy, které poskytují zpětnou vazbu a navrhují úpravy. Část testů odolnosti materiálu probíhá i v regionu, například ve firmě v Přešticích.

Podobné mezioborové projekty podle univerzity ukazují, že inovace v Plzni a v Plzeňském kraji nemusí vznikat jen v tradičních laboratořích. Někdy začnou u pletacího stroje a u snahy lidem v zimě výrazně zlepšit pohodlí.