Přibližně dva tisíce lidí se na státní svátek 28. října sešly v Plzni na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Protesty proti plánovanému zrušení koncesionářských poplatků zasáhly také Prahu, Brno a další města. Studenti a zaměstnanci médií chystají stávku.
Přibližně dva tisíce lidí podle odhadu pořadatelů zaplnily ve středu 28. října plzeňské náměstí Míru. Na státní svátek přišli podpořit nezávislost České televize a Českého rozhlasu a vyjádřit nesouhlas s plánovanou změnou jejich financování. Demonstrace se uskutečnila před budovou Českého rozhlasu Plzeň a stala se součástí vlny protestů, které v posledních dnech zasáhly také Prahu, Brno a další česká města.
Shromáždění svolala plzeňská občanská síť pro)(hnutí společně s místními organizátory iniciativy Milion chvilek pro demokracii. Přestože počasí demonstrantům nepřálo, náměstí se zaplnilo a další účastníci stáli také v přilehlém parku.
Lidé přinesli české vlajky, transparenty s hesly na podporu svobodných médií i papírové čepice připomínající televizního Večerníčka. Ten se stal jedním ze symbolů současných protestů. Na pódiu vystoupili organizátoři, studenti a zástupci divadelního prostředí. Zazněly také vzkazy od zaměstnanců veřejnoprávních médií. Dav opakovaně skandoval heslo „Média nedáme!“.
Bezprostředním důvodem demonstrací je návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, který počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazením financováním ze státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh po vyhroceném jednání v noci na sobotu 24. října posunula do druhého čtení.
Podle předloženého návrhu by Česká televize měla v roce 2027 získat ze státního rozpočtu přibližně 5,74 miliardy korun, tedy zhruba o miliardu méně, než v letošním roce plánuje vybrat na poplatcích. Český rozhlas by měl dostávat přibližně 2,07 miliardy korun, což představuje pokles asi o 400 milionů korun.
Kritici upozorňují, že nejde pouze o výši přidělených prostředků. Za zásadní považují také způsob jejich získávání. Současný poplatkový systém vytváří samostatný zdroj příjmů veřejnoprávních médií, který není přímo součástí státního rozpočtu. Pokud by peníze nově přicházely od státu, mohlo by podle odpůrců změny vzniknout větší riziko politického ovlivňování jejich financování.
Obavy se týkají především dlouhodobé stability. Případné budoucí změny zákona by mohly ovlivnit, kolik peněz budou mít média k dispozici. Kritici proto požadují dostatečné zákonné záruky, aby financování nebylo možné využívat jako prostředek politického tlaku na redakce a jejich vedení.
Vládní představitelé naopak odmítají, že by zrušení poplatků znamenalo ohrožení svobody médií. Argumentují tím, že financování veřejnoprávního vysílání ze státního rozpočtu využívají také některé další evropské země a že samotný způsob financování automaticky neurčuje míru redakční nezávislosti.
Ministr kultury Oto Klempíř při projednávání návrhu ve Sněmovně odmítl tvrzení, že by změna představovala útok na demokracii. Vláda také zdůrazňuje, že zrušení poplatků by znamenalo konec jejich přímého placení domácnostmi a firmami.
Podle vládních představitelů by financování mělo být stanoveno zákonem jako povinný výdaj, nikoliv ponecháno každoročnímu rozhodování jednotlivých ministrů. Ministryně financí Alena Schillerová zároveň připustila další debatu o podobě návrhu a případných úpravách během legislativního procesu.
Spor se tak vede především o to, zda nový systém dokáže veřejnoprávním médiím zajistit dostatečné peníze, dlouhodobou předvídatelnost a skutečnou nezávislost na politické moci.
Podporu veřejnoprávním médiím v Plzni nevyjadřovali pouze samotní demonstranti. Do veřejné debaty se zapojili také představitelé akademického a kulturního života. Nezávislost České televize a Českého rozhlasu podpořilo předsednictvo České konference rektorů, jehož členem je také rektor Západočeské univerzity v Plzni.
Stanovisko na podporu médií veřejné služby vydala rovněž Česká biskupská konference, mezi jejíž členy patří plzeňský biskup Tomáš Holub. K veřejným vystoupením se připojili také divadelníci, včetně zástupců plzeňského Divadla J. K. Tyla.
Na plzeňském shromáždění zazněly rovněž obavy z rostoucího tlaku na kulturní instituce. Zástupci divadel upozorňovali na situaci nezávislé kultury a kontroly některých organizací, mezi nimiž je i plzeňské kulturní centrum Moving Station. Tyto výhrady tak rozšířily téma demonstrace také na vztah státu a nezávislé kulturní scény.
Plzeň nebyla jediným městem, kde lidé proti plánovaným změnám vystoupili. Už v pátek 23. října se stovky demonstrantů shromáždily na pražském Malostranském náměstí poblíž Poslanecké sněmovny. V neděli 25. října následovala výrazně větší demonstrace iniciativy Milion chvilek pro demokracii na Staroměstském náměstí v Praze, které se podle reportérů zaplnilo účastníky protestu.
Ve středu 28. října se přibližně dva tisíce lidí sešly také na brněnském náměstí Svobody. Tamní protest svolala studentská platforma Výbor solidarity studentů. Účastníci upozorňovali nejen na financování České televize a Českého rozhlasu, ale také na význam nezávislé žurnalistiky pro demokratickou společnost.
Ve stejný sváteční den se uskutečnila shromáždění také v Hradci Králové a ve Zlíně. Už v předchozích dnech vyšli do ulic studenti a další podporovatelé veřejnoprávních médií v Ostravě, Liberci, Olomouci či Pardubicích. Protesty tak získaly celostátní rozměr a zapojily se do nich rovněž vysoké a střední školy.
Středeční demonstrace nemají být poslední reakcí na vládní návrh. Studentská platforma Výbor solidarity studentů oznámila na úterý 3. listopadu výstražnou stávku a vyzvala k zapojení další školy a univerzity.
Na stejný den ohlásila celodenní stávku také iniciativa Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance České televize a Českého rozhlasu. Protestní akce mají upozornit na možné dopady změn a vysvětlovat veřejnosti význam médií veřejné služby. Stávkové aktivity plánují rovněž studenti v Olomouci.
Iniciativa Milion chvilek pro demokracii navíc oznámila další velké shromáždění na 15. listopadu na pražské Letné.
Pořadatelé plzeňského shromáždění zvolili státní svátek záměrně. Den vzniku samostatného Československa podle nich není pouze příležitostí k připomenutí historie, ale také k debatě o současném fungování demokratického státu.
Česká televize a Český rozhlas mají ze zákona poskytovat veřejnou službu, tedy mimo jiné nezávislé zpravodajství, vzdělávací, kulturní a regionální obsah. Na rozdíl od komerčních médií nemá jejich fungování záviset především na sledovanosti nebo příjmech z reklamy. Důležitou roli sehrávají také při mimořádných událostech, kdy veřejnosti poskytují ověřené informace.
O tom, jakým způsobem budou obě instituce v budoucnu financovány, zatím definitivně rozhodnuto není. Návrh čeká další projednávání v Parlamentu. Plzeňské shromáždění ale ukázalo, že otázka budoucnosti veřejnoprávních médií přivádí do veřejné debaty také značnou část regionální veřejnosti.