Dvojnásobná radost v Zoo Plzeň. Narodila se vzácná dvojčata bércounů Petersových

Dvojnásobnou radost mají chovatelé v plzeňské zoologické zahradě. V první polovině října se zde narodila dvojčata bércounů Petersových, neobvyklých afrických savců s dlouhým pohyblivým čenichem. Pro Zoo Plzeň jde o další významný chovatelský úspěch. Tento druh přitom zahrada začala chovat teprve v roce 2025 a od té doby se zde rozmnožil již počtvrté.

Nová mláďata chovatele překvapila nejen svým počtem, ale také rychlým vývojem. Bércouni totiž patří mezi savce, jejichž potomci rostou mimořádně rychle. Když poprvé opouštějí rodné doupě, mohou dosahovat přibližně poloviny velikosti dospělého jedince.

Mláďata rostou před očima, brzy budou samostatná

Bércouni Petersovi mají poněkud neobvyklý způsob rozmnožování. Samice přivádí na svět zpravidla jedno až dvě mláďata, která první období života tráví ukrytá v hnízdě. Chovatelé proto nemusí narození potomků okamžitě zaznamenat.

Na rozdíl od mnoha dalších drobných savců se mláďata bércounů rodí poměrně vyvinutá. Jsou osrstěná, vidí a brzy se dokážou samostatně pohybovat. Podle plzeňské zoo je možné je odstavit ještě před dosažením dvou měsíců věku, někdy již přibližně v šesti týdnech.

Právě rychlost jejich vývoje je jednou ze zvláštností, které činí chov tohoto druhu zajímavým. Zoologická zahrada nyní doufá, že obě říjnová mláďata budou dobře prospívat a v budoucnu se zapojí do dalších evropských chovů.

První bércoun přijel do Plzně teprve loni

Historie chovu bércounů Petersových v Plzni je překvapivě krátká. První samec dorazil do zahrady v dubnu 2025 z pražské zoo. Pro nový druh chovatelé připravili expozici, kterou dříve obývala promyka bažinná.

Kurátorka Kristýna Rothová tehdy označila chov bércounů za jednu z největších výzev na úseku malých savců za poslední roky. Zvířata jsou totiž velmi plachá, rychlá a citlivá na vyrušení.

Prvního plzeňského odchovu se chovatelé dočkali již na podzim roku 2025. Úspěšný rozvoj chovu nyní potvrzují i letošní dvojčata.

Vypadají jako myšky s chobůtkem, příbuzné mají ale mezi slony

Bércoun Petersův pochází z východní Afriky a na první pohled připomíná zvláštní kombinaci myši a malého nosatého zvířete. Jeho nejvýraznějším znakem je dlouhý, neustále pohyblivý čenich, kterým vyhledává potravu. Živí se především hmyzem a dalšími drobnými bezobratlými živočichy, mezi oblíbené pochoutky patří žížaly.

Navzdory svému vzhledu však bércouni nejsou hlodavci. Patří do širší skupiny afrických savců označované jako Afrotheria, kam náležejí také sloni, damani nebo hrabáči.

Jsou aktivní především během dne, kdy se pohybují v porostu a hledají potravu. Díky dlouhým nohám, výborným smyslům a rychlým reakcím dokážou při vyrušení bleskově utéct. Charakteristické je také jejich kontrastní rezavé a černé zbarvení.

Plzeňští odchovanci už žijí v Německu, Polsku i Dánsku

Přestože má plzeňská zoo s tímto druhem zkušenosti teprve od loňského roku, její odchovy už pomáhají dalším evropským zoologickým zahradám.

V roce 2025 odcestovala tři mláďata do nových domovů. Jedno zamířilo do německého Karlsruhe, další do polské Varšavy a třetí do dánské Kodaně.

Také u nejnovějších dvojčat chovatelé doufají v úspěšný odchov a případné budoucí zapojení do dalších chovů. Každý takový přírůstek je důležitý pro udržování a rozvoj populace tohoto neobvyklého afrického savce v evropských zoologických zahradách.