Elektromobilita v Česku rychle roste a Plzeňský kraj není výjimkou. Řidiči už dnes najdou desítky dobíjecích stanic v Plzni i okolí, od rychlonabíječek na hlavních tazích po městské body u obchodních center. Jaká je aktuální situace, kde konkrétně dobíjet a jaké výhody – včetně parkování či dálnic – ještě pro elektromobily platí?
Elektromobilita už na Plzeňsku není okrajové téma pro pár nadšenců. V Česku na konci roku 2025 jezdilo přes 57,5 tisíce osobních bateriových elektromobilů a jen během roku 2025 jich přibylo zhruba 21 tisíc. Současně rychle roste i veřejná dobíjecí síť: podle Centra dopravního výzkumu bylo na konci roku 2025 v provozu 7 574 veřejných dobíjecích bodů, meziročně o 19 procent více, a výrazně přibylo i rychlé a ultrarychlé nabíjení. Elektromobil tak už dnes na západě Čech není jen auto do města, ale stále častěji i vůz pro běžný provoz mezi Plzní, Klatovy, Domažlicemi nebo po dálnici D5.
Český trh s elektromobily sice zůstává pod evropským průměrem, ale tempo růstu už nelze přehlížet. Centrum dopravního výzkumu uvádí, že podíl bateriových elektromobilů na nových registracích v Česku dosáhl v roce 2025 hodnoty 5,6 procenta, zatímco v celé Evropské unii činil průměr 17,4 procenta. Jinými slovy: Česko není na špici, ale trend je jasný. Pro Plzeňský kraj to znamená hlavně jediné — s každým dalším rokem bude přibývat aut, která budou potřebovat rychlé dobíjení na tazích D5, I/26 nebo I/27 a zároveň pomalejší AC body ve městě, u firem, hotelů a obchodních center.
Budoucnost elektromobility přitom nestojí jen na samotných autech, ale hlavně na tom, jak snadné bude s nimi žít. Právě proto je důležité, že stát i provozovatelé sledují síť TEN-T a požadavky evropského nařízení AFIR, tedy hustotu a výkon dobíjecích míst na hlavních dopravních trasách. Pro řidiče z Plzeňska to v praxi znamená, že další vlna investic se nebude týkat jen Prahy nebo Brna, ale i tranzitních směrů na Rozvadov, Německo a dál na jih k Šumavě.
V samotné Plzni už dnes dává smysl rozlišovat dvě situace. První je rychlé městské nebo průjezdné dobíjení, kdy řidič potřebuje přidat energii během nákupu nebo krátké zastávky. Druhou je pomalejší AC dobíjení v místech, kde auto stojí déle. Dobře použitelné body najdete například u hlavního nádraží na adrese U Prazdroje 2720/6, kde je PREpoint; další známá místa jsou u Bauhausu ve Stavební 2957/1, u Lidlu ve Folmavské 3035/8, u rychlonabíjení ČEZ na Rokycanské 1162/62 v Lobzích nebo u PREpointu na Domažlické 1130/170 ve Skvrňanech. Prakticky to znamená, že řidič dnes v Plzni nemusí spoléhat na jediný stojan v centru, ale může nabíjení spojit s cestou do práce, nákupem nebo přesunem přes město.
Pro čtenáře, kteří chtějí rovnou navigaci, přidávám konkrétní odkazy. U hlavního nádraží lze zkusit PREpoint U Prazdroje. Na Borských polích pak dává smysl Bauhaus Stavební a Lidl Folmavská. Pro východ města se hodí ČEZ Rokycanská a pro západ PREpoint Domažlická. Dostupnost a obsazenost se ale mohou během dne měnit, takže před cestou je rozumné ověřit si stav ještě v některé z aktuálních map nabíjení.
Řada řidičů neřeší jen Plzeň, ale hlavně to, zda se bez stresu dostanou po kraji. A tady už je situace lepší, než si mnozí myslí. Na jižním Plzeňsku lze využít rychlé dobíjení v Přešticích na třídě 1. máje 700 a také ve Šlovicích u Dobřan na adrese Šlovice 129, kde je stojan u čerpací stanice. Pro cestu na Klatovsko je k dispozici například rychlonabíjecí stanice u Lidlu v Klatovech, Domažlická 924, případně další body ve městě a na šumavských směrech. Na Rokycansku se dá využít ČEZ na adrese Josefa Růžičky 1226, Rokycany a podle dostupných přehledů také E.ON Drive na Pražské 1200, Rokycany.
Na Domažlicku je užitečné vědět minimálně o rychlonabíjecí stanici ČEZ na Kozinově 158 v Domažlicích. Pro řidiče na trase k německé hranici nebo po D5 je důležitá i lokalita Kladruby, Pozorka 51, kde přehledy uvádějí rychlé body PRE i ČEZ u OMV. Na Tachovsku a Stříbrsku se pak objevuje také E.ON Drive v Kostelci, Ostrov u Stříbra 3. A kdo míří na Šumavu, může počítat mimo jiné s body v Železné Rudě, Pancíř 126 nebo v okolí Špičáku a Dobré Vody. Síť tedy není souvislá jako ve velkoměstě, ale hlavní směry už dnes pokrývá poměrně slušně.
Pro rychlé použití přidáváme i odkazy do map: Přeštice, Šlovice u Dobřan, Klatovy Lidl, Rokycany ČEZ, Domažlice ČEZ, Kladruby u D5 a Železná Ruda. Pro úplně aktuální hledání ale dává smysl držet po ruce i veřejné mapy nabíječek, protože některé body mohou být dočasně mimo provoz, obsazené nebo omezené otevírací dobou areálu.
Čtenáře často zajímá, zda mají elektromobily v Plzni stále zvýhodněné parkování. Krátká odpověď zní: už ne. Parking Plzeň uvádí, že výjimka pro parkování zdarma skončila k 31. srpnu 2025 a nebyla prodloužena. Ještě v době ukončení této úlevy bylo v okrese Plzeň-město registrováno necelých 1300 vozidel se značkou EL z celkových 116 tisíc osobních vozů. To je důležitý signál i pro debatu o budoucnosti: elektromobily už město vnímá jako součást běžného provozu, nikoli jako malou skupinu, kterou je nutné zvýhodňovat za každou cenu.
Jedna praktická výhoda ale zůstává. Podle oficiálního webu eDalnice mohou vozidla na elektřinu nebo vodík i v roce 2026 využívat české dálnice bez poplatku. To je pro Plzeňský kraj podstatné hlavně kvůli D5, tedy trase, po níž se denně jezdí do Prahy i do Německa. V překladu do běžného života: kdo má čistý elektromobil a jezdí často po dálnici, šetří nejen na palivu, ale stále i na dálniční známce.
U dotací je dobré oddělit domácnosti a podnikatele. Pro firmy byl v minulých letech zásadní program Záruka Elektromobilita, který umožňoval získat záruku k úvěru a také příspěvek na dobíjecí stanici až 300 tisíc korun na vozidlo a až 150 tisíc korun. Zájem byl tak velký, že Národní rozvojová banka příjem žádostí ukončila už v říjnu 2024 po vyčerpání alokace. Neznamená to konec podpory jako takové, ale ukazuje to, že firemní poptávka po elektromobilech i wallboxech v Česku skutečně existuje.
Pro domácnosti je situace jiná. Přímý plošný příspěvek na nákup osobního elektromobilu dnes v Česku běžně otevřený není, ale Nová zelená úsporám Light počítá s podporou dobíjecího bodu pro elektromobil ve výši 10 000 korun, a to v návaznosti na širší energetická opatření v domě. Pro majitele rodinných domů v Plzeňském kraji to může být zajímavější, než se na první pohled zdá: dům s fotovoltaikou, chytrým řízením a vlastním wallboxem často dává ekonomicky větší smysl než spoléhat jen na veřejné nabíjení.
Ano, ale ne stejnou pro každého. Elektromobil dnes na Plzeňsku nejlépe sedí řidičům, kteří mohou nabíjet doma nebo ve firmě a veřejné stanice používají hlavně jako doplněk. Pro obyvatele bytových domů bez vlastního parkování je přechod stále složitější, i když právě rostoucí síť veřejných bodů tenhle handicap postupně zmenšuje. Rozhodující bude, jak rychle přibudou další stojany u sídlišť, parkovacích domů, supermarketů a na hlavních tazích mimo město.
Pro Plzeňský kraj je elektromobilita zajímavá ještě z jiného důvodu: leží na významném tranzitním směru a současně má kombinaci velkého města, průmyslu, logistiky i turistiky směrem k Šumavě a Německu. Právě takové území bývá pro rozvoj dobíjecí infrastruktury klíčové. Nejspíš tedy neuvidíme revoluci přes noc, ale spíš postupné zahušťování sítě a růst počtu elektromobilů v každodenním provozu. A z pohledu čtenáře je nejpraktičtější závěr jednoduchý: na Plzeňsku už dnes lze s elektromobilem fungovat, jen je potřeba vědět, kde dobíjet a jaké výhody ještě platí.
Další zdroje pro průběžnou kontrolu stavu dobíječek: vedle navigace přes Google Maps má smysl sledovat také veřejné přehledy od Centra dopravního výzkumu a místní přehledy stanic v katalogových mapách. Ty se hodí hlavně tehdy, když potřebujete zjistit výkon stanice, typ konektoru nebo zda jde o nonstop bod či nabíjení vázané na otevírací dobu obchodu.