Empírový zámek Březina se po letech otevře veřejnosti. Pouze na jediný den

Soukromý zámek Březina na Rokycansku se po letech ticha na jediný den otevře veřejnosti. V sobotu 12. září 2026 tam proběhne celodenní divadelní projekt Zámek v pohybu, který návštěvníky provede také místy, kam se běžně nedostanou.

Divadelní vstupy budou začínat od 9:00, poslední představení odstartuje v 17:00. Vstupné na akci je dobrovolné. Kapacita zámeckých interiérů je omezená, pořadatelé proto doporučují rezervaci předem. Bez ní nemohou volná místa na jednotlivých představeních zaručit.

Divadlo v kulisách šternberské historie

Celý den se bude opírat o příběhy rodu Šternberků, který si zámek nechal na přelomu 18. a 19. století postavit a jehož členové jej vlastní dodnes. Jednotlivé scény připomenou dobu, kdy na Březině žil a pracoval přírodovědec Kašpar Maria hrabě ze Šternberka, i období první republiky, kdy zámek sloužil jako letní rodinné sídlo.

Tehdy na Březinu jezdil také známý herec a „král komiků“ Vlasta Burian. Podle pořadatelů zde odpočíval a hrál tenis. Divadelní program připomene rovněž novější a méně romantické kapitoly historie, kdy se ze šlechtického sídla za minulého režimu stalo lesnické učiliště.

Historické postavy ztvární zkušení průvodci z hradu Český Šternberk, kteří se pravidelně podílejí na programech věnovaných dějinám rodu Sternbergů. Návštěvníci se tak mohou těšit na dobové kostýmy, krinolíny, paruky a fraky i na příběhy zasazené přímo do autentických prostor zámku.

Před zámkem stával středověký hrad

Historie panského sídla v Březině je podstatně starší než dnešní empírová budova. Na skalnatém ostrohu v sousedství současného zámku stával už ve středověku hrad Březina. Vznikl pravděpodobně v první polovině 14. století a písemné prameny jej poprvé připomínají v roce 1389.

Za jednoho z prvních známých držitelů je považován Jindřich z Elstenberka. V dalších desetiletích se na hradě vystřídala řada šlechtických rodů. Březina byla v letech 1379 až 1651 správním centrem místního panství, později se však jeho správa přesunula do nedalekých Radnic.

Hrad postupně ztrácel význam a chátral. V roce 1661 byl už popisován jako pustý a neobydlený. Do konce 18. století se z něj zachovaly především tři stěny někdejší obytné věže.

Zřícenina se proměnila v romantický Salon

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka nechal ke zbytkům věže přistavět čtvrtou stěnu a torzo středověkého hradu proměnil v romantický zahradní altán. Stavba později získala název Salon a stala se součástí krajinářsky upraveného zámeckého parku.

Salon připomíná nejstarší období Březiny dodnes. Po roce 2000 prošel kompletní rekonstrukcí, která zachránila dochované středověké zdivo i jeho pozdější romantickou úpravu.

Empírový zámek vznikal téměř dvě desetiletí

Nové reprezentativní sídlo nechal v letech 1790 až 1808 vystavět Jáchym hrabě ze Šternberka. Podle místních historických pramenů vznikly nejprve dvě menší budovy, které byly následně propojeny středním článkem. Výsledkem byla patrová obdélná stavba v empírovém stylu s výraznou střední částí.

Zámek obklopoval rozsáhlý anglický park, který plynule přecházel do obory. Podle údajů obce měla historická obora rozlohu přibližně 420 hektarů a chovala se v ní mimo jiné daňčí a mufloní zvěř. Park nebyl pouze okrasným prostorem. Propojoval zámek se starým hradem, hospodářským zázemím i okolní krajinou.

Jáchym ze Šternberka dokončil zámek až na sklonku života. Po jeho smrti převzal březinské panství jeho mladší bratr Kašpar Maria, který se po dlouhém působení v zahraničí vrátil na Rokycansko.

Kašpar Maria ze Šternberka proměnil Březinu v centrum vědy

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka se narodil v roce 1761 v Praze. Původně se připravoval na duchovní dráhu, studoval v Římě a později působil jako kanovník v bavorském Řezně. Vedle církevních a správních povinností se stále intenzivněji věnoval botanice, geologii a výzkumu zkamenělin.

Po smrti bratra se vrátil do Čech a převzal správu rodových statků na Radnicku. Na Březině vybudoval botanickou zahradu se skleníky, v nichž pěstoval domácí i vzácné cizokrajné rostliny. Zámecký park se za jeho života stal nejen místem odpočinku, ale také prostorem pro vědecké pozorování a pokusy.

Šternberk se zajímal rovněž o těžbu uhlí a železářskou výrobu na Radnicku. Právě nálezy zkamenělých rostlin v místních uhelných dolech jej přivedly k systematickému studiu pravěké flóry. Postupně se stal jedním ze zakladatelů moderní paleobotaniky, tedy vědního oboru zabývajícího se fosilními rostlinami.

Za svůj život publikoval přibližně osm desítek vědeckých prací. Udržoval kontakty s předními evropskými učenci a přírodovědci. Znal se například s Alexandrem von Humboldtem a dlouholeté přátelství jej spojovalo také s německým básníkem a přírodovědcem Johannem Wolfgangem Goethem.

Stál u zrodu Národního muzea

Kašpar Maria ze Šternberka patřil k hlavním osobnostem, které v roce 1818 stály u založení Vlasteneckého muzea v Čechách, pozdějšího Národního muzea. Instituci věnoval svou knihovnu i rozsáhlé paleontologické a přírodovědné sbírky. Právě dary soukromých šlechtických sbírek vytvořily podstatnou část prvního muzejního fondu.

Jeho význam připomíná také jméno vytesané na fasádě historické budovy Národního muzea v Praze. Kašpar Maria ze Šternberka zemřel na zámku Březina 20. prosince 1838.

V nedalekém Stupně si nechal vybudovat rodovou hrobku. Její mimořádnou součástí se stal také pravěký zkamenělý strom, který odkazoval na Šternberkovu celoživotní vědeckou práci a zájem o dávnou historii rostlin.

Za první republiky sem jezdil Vlasta Burian

Za první republiky sloužil zámek Březina především jako letní sídlo rodiny Jiřího Douglase Sternberga, který vlastnil také hrad Český Šternberk. Do Březiny přijížděla rodina za odpočinkem, společenským životem i sportem.

Mezi hosty měl patřit také oblíbený herec Vlasta Burian. Podle pořadatelů akce sem pravidelně jezdil odpočívat a hrát tenis. Právě tato méně známá kapitola bude patřit k příběhům, které zářijový divadelní program připomene.

Rodinná kaple se později změnila v tělocvičnu

Jiří Douglas Sternberg nechal v zámeckém parku v roce 1934 postavit kamennou kapli svaté Terezie z Lisieux. Sloužila především k rodinným bohoslužbám a duchovnímu životu majitelů zámku.

Po nástupu komunistického režimu byla kaple původnímu účelu odňata. Od roku 1950 ji místní učiliště využívalo dokonce jako posilovnu. Po navrácení majetku rodině Sternbergů prošla kompletní obnovou a znovu získala svou sakrální podobu.

Parkem vedla demarkační linie

Výraznou stopu zanechal v Březině také konec druhé světové války. V roce 1945 procházela zámeckým parkem demarkační linie oddělující prostor postupu americké a sovětské armády. Březina tak ležela přímo na rozhraní dvou spojeneckých operačních oblastí.

O čtyři roky později přišla rodina o zámek. V roce 1949 stát sídlo zkonfiskoval a umístil do něj lesnické učiliště. Historické interiéry byly přizpůsobeny školnímu provozu, což se podepsalo na jejich původním vybavení i podobě.

Učiliště zůstalo na zámku až do roku 2002. Za více než padesát let jeho působení sloužily někdejší reprezentační a obytné místnosti jako učebny, kabinety a další školní prostory.

Zámek se vrátil rodině Sternbergů

Po změně politických poměrů požádala rodina o navrácení majetku. V roce 1992 zámek společně s přilehlým parkem restituoval Zdeněk Sternberg, který převzal také rodový hrad Český Šternberk.

Současným majitelem Březiny je jeho syn JUDr. Filip Sternberg. Zámek zůstává soukromým sídlem a není za běžného provozu přístupný veřejnosti. Právě proto představuje zářijová akce mimořádnou příležitost nahlédnout do interiérů a poznat jejich příběhy přímo na místě.

Prohlídky parku i program pro děti

Kromě divadelních vstupů jsou připraveny komentované vycházky zámeckým parkem. Průvodci návštěvníkům přiblíží historii původního hradu Březina, vznik empírového sídla i vývoj šternberského panství v 19. a 20. století.

Vycházky začínají v 10:00, 12:00 a 15:00 a jejich předpokládaná délka je přibližně 50 až 60 minut. Pořadatelé upozorňují, že časy se ještě mohou změnit.

Rodiny s dětmi mohou vyrazit na „Stezku malého badatele“. Hravá stanoviště dětem přiblíží práci Kašpara Marii ze Šternberka i to, co všechno obnášelo založení Národního muzea. V areálu bude rovněž tematická výstava připravená ve spolupráci se ZŠ a MŠ Stupno.

Kdo za akcí stojí

Projekt Zámek v pohybu připravují studenti programu Arts management z Vysoké školy ekonomické v Praze. Projekt vzniká v rámci předmětů zaměřených na animaci kulturního dědictví a projektový management v umělecké sféře.

Studenti navazují na první ročník z roku 2024, který uspořádali na zámku Dolní Lukavice. Také tam propojili objevování běžně nepřístupných prostor s divadlem a živým kulturním programem, který vycházel z místní historie.

Cílem je zpřístupnit veřejnosti místa, která zůstávají po většinu roku uzavřená, a současně vytáhnout historické příběhy z archivů. Návštěvníci se s nimi nemají setkat pouze prostřednictvím výkladu, ale přímo v podobě hraných scén, kostýmů a situací zasazených do původního prostředí.

Rezervace a praktické informace

Pořadatelé doporučují rezervaci kvůli omezené kapacitě některých zámeckých místností. Rezervace je zdarma, na místě však bez ní nelze volná místa na divadelních vstupech zaručit.

Rezervační formulář a aktuální program jsou dostupné na webu Zámek v pohybu. Pro dotazy slouží e-mail info@zamekvpohybu.cz. Podrobnosti k parkování a občerstvení budou pořadatelé ještě postupně doplňovat.

Zámek Březina v kostce

Empírový zámek nechal postavit Jáchym hrabě ze Šternberka mezi lety 1790 a 1808. Po něm panství převzal jeho bratr Kašpar Maria, který na Březině rozvíjel botanickou zahradu a patřil k hlavním osobnostem spojeným se vznikem Národního muzea.

Za první republiky sloužil zámek jako letní sídlo. V roce 1945 park protínala demarkační linie. O čtyři roky později stát zámek zkonfiskoval a umístil sem lesnické učiliště, které areál opustilo až v roce 2002.

V roce 1992 se zámek vrátil v restituci Zdeňku Sternbergovi. Současným majitelem je JUDr. Filip Sternberg. Běžně nepřístupné soukromé sídlo se nyní na jediný den znovu stane místem setkávání, divadla a připomínání regionální historie.

Akce cílí na návštěvníky z Plzně i dalších částí Plzeňského kraje. Další tipy na výlety a zprávy z Plzně a okolí budeme průběžně doplňovat.