Komise rozhodla, že žádné z opatření ve vztahu k Investiční a poštovní bance, a.s. (IPB) / Československé obchodní bance, a.s. (ČSOB), které Česká republika ohlásila, není účinné po vstupu země do Unie.
Komise proto nezahájí formální vyšetřovací řízení ve vztahu k žádným z ohlášených opatření.
Přezkoumání Komisí ukázalo, že předmětná opatření nezpůsobí dodatečné zatížení českého státu po vstupu vzhledem k těmto čtyřem jejich charakteristikám:
- vztahují se k minulým událostem před datem vstupu,
- nemohou přesáhnout předem stanovené finanční zatížení českého státu,
- předmět opatření je jednoznačně určen, a
- jejich plnění je možné pouze ve vymezeném časovém rámci.
Česká republika ohlásila soubor opatření ve vztahu k IPB/ČSOB v souladu s mechanismem přezkoumání (tzv. interim procedurou) podle Přílohy IV.3 Smlouvy o přistoupení. Tato opatření nejsou považována za „účinná po vstupu“ a proto nemohou být vyšetřována Komisí.
V období od roku 1994 do roku 1998 musel celý český bankovní sektor čelit ekonomickým obtížím. V tomto období český stát přijal několik podpůrných opatření s cílem zachránit a restrukturalizovat některé banky a následně je privatizovat. Česká republika ohlásila několik případů záchrany a restrukturalizace českých bank v souladu s mechanismem přezkoumání (tzv. interim procedury) podle Přílohy IV.3 Smlouvy o přistoupení. Ve většině případů Komise rozhodla, že opatření nejsou „účinná po vstupu“.
V případě IPB / ČSOB byla přijata dodatečná opatření v době předání IPB do rukou ČSOB v roce 2000.
Přezkoumání – tzv. interim procedura – je právní rámec pro posouzení programů veřejné podpory a jednotlivých opatření přijatých v nových členských zemích před datem vstupu a stále „účinných po vstupu“. Podle tohoto mechanismu může Komise přezkoumat slučitelnost veřejné podpory se společným trhem pouze pokud je tato podpora po vstupu země do EU účinná.