Plzeň si připomíná sto let od prvního vystoupení Hurvínka na místním jevišti. Výročí doprovodila mezinárodní konference o komických postavách loutkového divadla, nová publikace i výstava Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně, která v Západočeském muzeu nabídne více než stovku exponátů včetně nejstarších dochovaných loutek Spejbla a Hurvínka.
Hurvínek letos slaví sto let od svého prvního objevení na plzeňském jevišti. Výročí v úterý 9. června připomněla mezinárodní konference v Plzni. Odborníci hovořili o tom, jak se z původního „Spejblátka“ stal fenomén českého loutkářství a jaké má obdobné postavy v Evropě.
Podle historiků a teatrologů zaznělo jméno Hurvínek poprvé 2. května 1926 v Loutkovém divadle Feriálních osad. Zpočátku šlo především o parťáka již známého Spejbla. Malý chlapec se tehdy objevoval i pod označením Spejblátko nebo Spejblík. Teprve postupem času se ustálila slavná dvojice „táta a syn“, která je dodnes silným kulturním symbolem Plzně a celého Plzeňského kraje.
První podobu Hurvínka vyřezal plzeňský řezbář Gustav Nosek pro loutkáře Josefa Skupu. Právě Skupa postavy Spejbla a Hurvínka přivedl k popularitě, která dávno překročila hranice regionu.
Konferenci s názvem Komické typy v loutkovém divadle (100 let Hurvínka) uspořádalo Západočeské muzeum v Plzni. Debata se konala v Národopisném muzeu Plzeňska a vystoupili na ní odborníci z Česka i zahraničí.
Program se věnoval proměnám Hurvínkovy podoby od vzniku po současnost i tradici komických dvojic v českém loutkovém divadle. Hovořilo se také o komických hrdinech ve slovenském, chorvatském či indickém loutkářství. Padla srovnání s postavami jako italský Pulcinella, francouzský Guignol nebo chorvatský Petrica Kerempuh. Zazněl rovněž ukrajinský pohled na typ postavy kozáka, kterou z kulturního života v minulosti vytlačily poměry v době Sovětského svazu.
„Hurvínek už dávno není jen loutkovou postavou. Stal se součástí kulturního dědictví, které je spojeno s Plzní i celým regionem. Jsem rád, že si jeho stoletou historii připomínáme nejen prostřednictvím výstavy, ale také odbornou konferencí, která ukazuje jeho význam v mezinárodním kontextu,“ řekl radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.Libor Picka
Součástí programu bylo i představení nové publikace Hurvínek v Plzni (1926–1945). Vznikla na základě výzkumu dosud neprobádaných materiálů z pozůstalosti Josefa Skupy uložených v Archivu města Plzně.
Na konferenci navazuje výstava Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně. Vernisáž je plánována na čtvrtek 11. června, samotná výstava pak potrvá od 12. června 2026 do 4. dubna 2027 v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech. Nabídne přes stovku exponátů z muzejních i soukromých sbírek. Mezi atraktivní exponáty patří nejstarší dochované loutky Spejbla a Hurvínka, které se běžně nevystavují.
Konference zapadá do projektu Rok loutkového divadla, který připomíná deset let od zápisu českého a slovenského loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Výročí Hurvínka se během roku objeví i na dalších akcích. V Plzni na něj naváže také festival Skupova Plzeň, který se koná od 10. do 14. června.
Další zprávy Plzeň a dění z regionu sledují jubileum Hurvínka jako připomínku toho, že Plzeň patří k nejdůležitějším centrům českého loutkářství. Výstavy a programy k výročí nabízí také Muzeum loutek na náměstí Republiky.