V Plzni a Plzeňském kraji se stále častěji objevují invazní živočichové, kteří ohrožují místní ekosystémy. Sršeň asijská napadá včelstva, mýval severní loví vejce a mláďata ptáků a invazní raci přispívají k šíření račího moru. Osvětová akce ukázala, jak tyto druhy rozpoznat a správně nahlásit prostřednictvím specializovaného portálu.
Invazní druhy se v Plzni a celém Plzeňském kraji stávají stále častějším tématem ochrany přírody. Odborníci upozorňují, že některé nepůvodní živočišné druhy mohou výrazně ovlivňovat místní ekosystémy, potlačovat původní druhy a narušovat rovnováhu v přírodě.
K šíření těchto druhů přispívají mimo jiné změny klimatu, intenzivní doprava i blízkost hranic. Některé organismy se šíří samy, jiné jsou zavlečeny lidskou činností. Jakmile se v prostředí uchytí, jejich eliminace bývá obtížná.
Problematice se věnovali ochranáři také při osvětové akci, která proběhla ve čtvrtek 11. června 2026 v Šafaříkových sadech v Plzni. Návštěvníkům představili nejčastější invazní druhy v regionu a vysvětlili, jak jejich výskyt správně zaznamenat a nahlásit.
Mezi nejvíce sledované invazní druhy patří sršeň asijská. V České republice byla zaznamenána teprve v posledních letech, přičemž v Plzeňském kraji patří mezi první oblasti, kde se její výskyt řešil.
Tento druh se živí převážně hmyzem a významně loví i včely, což může vést k oslabení včelstev a narušení opylování rostlin. Odborníci upozorňují, že pro správné určení je klíčové zaměření na typické znaky, například tmavší zbarvení těla a žluté konce nohou.
V případě podezření je doporučeno jedince neodchytávat a nezasahovat do hnízd. Důležité je pořízení fotografie a nahlášení nálezu.
Oznámení je možné provést prostřednictvím portálu invaznidruhy.nature.cz, který slouží ke sběru údajů o výskytu nepůvodních druhů a pomáhá odborníkům s monitoringem.
Dalším invazním druhem, který se v regionu vyskytuje, je mýval severní. Tento noční živočich se dokáže přizpůsobit městskému prostředí a často se pohybuje v blízkosti lidských obydlí, kde hledá potravu.
V přírodě i ve městech může ovlivňovat hnízdění ptáků a další drobné živočichy, jejichž vejce nebo mláďata mohou tvořit součást jeho potravy. V některých případech se mývalové dostávají i do technických prostor, odkud je následně nutné je odchytit.
Odborníci doporučují v případě kontaktu zachovat odstup a nekrmit zvířata, která se vyskytují mimo své přirozené prostředí.
Významnou skupinu invazních organismů tvoří také severoamerické druhy raků, které se v českých tocích šíří zejména v posledních desetiletích. Patří mezi ně například rak signální nebo rak pruhovaný.
Tyto druhy jsou spojovány se šířením račího moru, který je pro původní evropské raky často smrtelný. Přenos nemoci probíhá prostřednictvím vody nebo kontaminovaných pomůcek, například rybářského vybavení.
Plzeňský kraj je z hlediska vodních toků specifický, protože se zde setkává více významných řek. Právě propojenost vodních systémů může přispívat k rychlejšímu šíření invazních druhů.
Doporučuje se nepřenášet živočichy mezi lokalitami, důkladně čistit a sušit rybářské vybavení a nevypouštět nepůvodní druhy do přírody. V případě nálezu invazního raka je vhodné informovat odborné instituce nebo využít mobilní aplikace zaměřené na monitoring vodních organismů.
Ochrana původních druhů závisí do značné míry na včasném zaznamenání výskytu a spolupráci veřejnosti s odborníky. Právě rychlé hlášení může pomoci omezit další šíření nepůvodních organismů v regionu.