-
Petr Klejna
- Před 11 roky
- Sport
Jak jsem měl slzy na krajíčku
Měl jsem možnost sledovat některé zápasy Viktorie Plzeň na jejím domácím stadiónu v DOOSAN ARÉNĚ. Patřím mezi fanoušky Viktorky a na její zápasy se vždy těším.
Velmi mne udivuje současná návštěvnost na domácí zápasy, protože je téměř vždy vyprodáno a velmi těžko se tudíž shánějí lístky. Diváci tak sportovní událost propojili s kulturní. Pod pojmem kulturní myslím divadelní. Rozdíl je v tom, že ženy na sobě nemají drahé róby a muži společenské obleky.
Svým způsobem i vlastní zápas je pro diváky divadelní představení. Herci (fotbalisté) jsou známi, ale konec nikdy. Divák nejen že neví, jaké drama se bude odehrávat, ale navíc se do děje může hlasitě zapojovat a projevovat svoje emoce naplno.
Chtěl bych se zmínit o emocích, které jsem prožíval já. V zápase Viktorie s Mladou Boleslaví, kde jsem nechápavě přihlížel špatnému výkonu domácích, který znamenal prohru a ztrátu bodů, umocněnou snížením bodového náskoku na druhou Spartu. V té chvíli jsem měl slzy na krajíčku, neboť před domácími byl ještě zápas na Letné a případná výhra Sparty by jí zajistila titul.
Viktoria Plzeň se stala mistrem ligy
Dalším emotivním zážitkem byl pro mne zápas Viktorie s Jihlavou. Musím říci, že hra domácích nebyla ideální a výhra nad soupeřem z Vysočiny byla upracovaná a vydřená, ale znamenala zisk domácího titulu. Eufórie, která potom propukla, byla úžasná. Viktorie Plzeň se stala mistrem ligy.
Titul pro Čišu
Opět jsem měl slzy na krajíčku. Emoce stouply ještě víc v okamžiku, kdy domácí hráči rozvinuli transparent TITUL PRO ČIŠU a každý si oblékl triko se jménem Čišovský. Absolutní vrchol emocí, kdy už mi slzy stékaly po tvářích byl, když těžce nemocný hráč Marián Čišovský za podpory svých spoluhráčů vystoupal na podium a 11 000 lidí hlasitě skandovalo jeho jméno a vyjadřovalo mu podporu do boje se zákeřnou nemocí. V tu chvíli jsem si uvědomil, že nad sportovní výhrou je ještě vyšší výhra – život.
Loučení legendy
Posledním emotivním zážitkem pro mne bylo loučení legendy Viktorie Plzeň - Pavla Horvátha. Šlo o zápas nazvaný HORVIHO POSLEDNÍ DESÍTKA, na který si Pavel pozval nejenom své spoluhráče současného kádru Viktorie, ale i nedávno zde působící a také trenéra Vrbu. Dále jeho pozvání přijali známí hokejisté nebo herci. Všichni aktéři si zápas užili a bavili jak jinak než vyprodaný stadión. Po utkání diváci ještě dlouho aplaudovali loučící se legendě, kvůli které se zde sešli. Pohled na tuto scénu byl dojemný a já měl v té chvíli opět slzy na krajíčku.
Přeji Viktorii Plzeň ať ještě dlouho fotbalisté baví svou hrou lidi a lidem, aby se chtěli chodit bavit na fotbalový stadión Viktorky.
Propojujte nadále sportovní událost s kulturní! Já budu.
www.carrierpm.cz