Kardiologové v Plzni díky přístrojům sledují 84 pacientů na dálku

V České republice, podobně jako v ostatních vyspělých zemích světa, je nejčastější příčinou úmrtí onemocnění srdce nebo cév. Významná část osob s onemocněním srdce umírá pod obrazem náhlé smrti. Náhlá smrt je definována jako úmrtí do jedné hodiny od vzniku akutních příznaků.
Nejčastější příčinou náhlého úmrtí jsou poruchy srdečního rytmu. Nejznámější arytmií vedoucí k úmrtí obvykle do několika minut od svého vzniku je fibrilace komor. Všechny tyto arytmie mají společné to, že porucha elektrické aktivace srdečního svalu výrazně zhoršuje mechanickou aktivitu, v krajním případě ji úplně znemožní – srdce přestane čerpat krev.
Největší riziko náhlého úmrtí je u osob s pokročilým srdečním onemocněním. Často dochází k náhlé smrti u jedinců po opakovaných infarktech myokardu, nebo u osob s postižením srdečního svalu těžší formou některé z kardiomyopatií. Obětí se ale může stát kdokoli, dokonce i osoby, u kterých se ani sebedůkladnějším vyšetřením nepodaří žádnou srdeční chorobu prokázat. Riziko náhlé smrti je však v této populaci velmi malé.

Jak předejít náhlé srdeční smrti
„Zcela eliminovat riziko náhlé srdeční smrti není možné. Je však možné mezi osobami s onemocněním srdce identifikovat ty jedince, jejichž riziko náhlého úmrtí je vysoké a těm pak implantovat automatický kardioverter/defibrilátor (tzv. ICD přístroj) ještě před tím, než k oběhové zástavě dojde. U osob po úspěšné resuscitaci pro oběhovou zástavu je riziko opakování této příhody zvláště vysoké, proto jsou ve většině případů rovněž kandidáty na implantaci ICD,“ uvádí MUDR. Vlastimil Vančura, Ph.D., vedoucí lékař arytmologie, Kardiologického oddělení FN Plzeň.

Základní funkcí ICD přístroje je, že sleduje srdeční frekvenci. Při překročení nastavené kritické hodnoty (a po splnění některých dalších požadavků) přístroj stav vyhodnotí jako život ohrožující arytmii a zahájí aktivity k jejímu zastavení. Nejprve aplikuje sérii rychlých impulsů, při jejich neúčinnosti pak následuje výboj.
ICD přístroj se obvykle implantuje pod levou klíční kost před prsní sval. Elektroda je odsud žilním systémem zavedena do pravé komory srdeční. Objem přístroje je cca 40 cm3, váha kolem 80 g. Energie baterií vystačí na 5-10 let, záleží ale na tom, jak často musí přístroj „zasahovat“. Po určité době jsou baterie natolik vyčerpány, že je třeba přístroj vyměnit.
„Současné ICD systémy jsou poměrně komplexní a jejich nastavení je často třeba přizpůsobit konkrétnímu pacientovi. Tyto systémy navíc dokážou monitorovat některé parametry svědčící o činnosti srdce svého nositele. Často se ale stává, že pacienti docházejí na pravidelné kontroly, při kterých nevzniká potřeba změnit nastavení přístroje nebo léčebný postup. Naopak často vznikají situace, kdy tato potřeba vzniká náhle – je třeba rychle aplikovat vhodnou diagnostickou metodu nebo významně změnit léčebný postup. Za těchto situací může výrazně napomoci telemedicína,“ říká MUDR. Vančura a dodává: „Je-li pacient vybaven jednotkou pro dálkové sledování, probíhá pravidelné monitorování baterií přístroje, funkce elektrod a výskytu poruch rytmu srdečního vyžadujících zásah přístroje. Tyto údaje spolu s některými dalšími údaji svědčícími o činnosti srdce jsou sítěmi mobilních operátorů přenášeny do centrálních databází dostupných přes webové rozhraní. Situace vyžadující urgentní řešení mohou být ošetřujícímu lékaři zaslány např. na účet elektronické pošty. Ve FN Plzeň je takto v současnosti sledováno 84 pacientů s implantovaným ICD přístrojem.“

Home Monitoring
Jedním z nejrozšířenějších systémů sledování srdce na dálku v České republice je bezdrátový monitorovací systém Home Monitoring, který chrání pacienty kdekoli na světě. Umožňuje jim klidnější život, nižší počet pravidelných kontrol a pocit, že jsou neustále pod kontrolou. Pacientská jednotka je jakousi obdobou mobilního telefonu. Bezdrátově komunikuje s implantovaným přístrojem, a současně pravidelně, jednou za 24 hodin, odesílá informace na zabezpečenou stránku. V případě, že přístroj zaznamená závažný problém nebo musí zasáhnout pro život ohrožující arytmii systém dálkového sledování, ošetřujícímu lékaři okamžitě odešle upozornění e-mailem, krátkou textovou zprávou, nebo faxem. Lékař se ihned dozví, že pacient potřebuje péči dříve, než je plánována obvyklá kontrola.

Příběh pacienta:
Jedním z nositelů ICD přístroje je Roman Hnát. Jednatřicetiletý podnikatel hrál ještě počátkem léta 2013 závodně futsal (halová obdoba fotbalu). Dne 10. července 2013 se zúčastnil obvyklého tréninku, při jehož konci náhle ztratil vědomí. Příčinou byla oběhová zástava způsobená fibrilací komor. Před touto atakou byl Roman Hnát zcela zdráv – pravidelně podstupoval preventivní lékařské prohlídky, aniž by byl nějaký zdravotní problém identifikován. Díky nepřímé masáži srdce, kterou na hřišti neprodleně zahájil jeden ze spoluhráčů, Roman přežil.
Bezprostředně po příjezdu na Kardiologickou jednotku intenzivní péče Kardiologického oddělení FN Plzeň byly započaty komplexní diagnostické a léčebné procedury. Po dvou dnech, po kterých byl Roman udržován v umělém spánku, se podařilo ukončit mechanickou podporu dýchání a Romana bez větších problémů probudit. Příčina oběhové zástavy ale identifikována nebyla. Pro obavu z opakování této příhody mu byla před propuštěním z nemocnice provedena implantace ICD přístroje. Různé, velmi specializované, diagnostické procedury stále probíhají, přesto je příčina oběhové zástavy i nyní neznámá. Lékaři pro tento stav používají výraz „idiopatická fibrilace komor“. Dodnes má 10. červenec „vymazaný“ z paměti.
Dnes se cítí zdráv, bez výraznějších omezení, jen sport, jeho velkou vášeň, musel omezit ze závodní úrovně na úroveň rekreační. Musí se také vyhýbat kontaktním sportům. Díky pokrokům v telemedicíně je funkce jeho ICD přístroje každodenně dálkově kontrolována. Pokud by se vyskytly náznaky jakéhokoli problému, je možno zasáhnout včas, dříve, než by došlo k významnějšímu ohrožení života nebo zdraví.