V okolí Kašperských Hor pokračují protesty místních spolků a obcí proti obnovení průzkumů a těžby zlata, přestože ministerstvo životního prostředí nedávno zamítlo žádosti tří firem. Cena zlata na světových trzích však stále roste, což vyvolává obavy z možného obnovení pokusů o průzkum.
Poslední snahy tří firem o vytyčení průzkumných území u ministerstva životního prostředí (MŽP) neuspěly. Zájem o oblast však podle analytiků zřejmě podpoří současná rekordní cena zlata na světových trzích, která zvyšuje tlak na možné budoucí průzkumy a těžbu.
Území v okolí Kašperských Hor a Nezdic je historicky poddolované a s těžbou spojované od středověku. Průzkumné práce tam naposledy probíhaly v letech 1982–1992 Geoindustria a následně 1994–1996 TVX Bohemia důlní, za níž stáli kanadští těžaři.
„Sledujeme růst cen zlata, jsou historicky rekordní. Když se na konci 90. let u nás reálně uvažovalo o těžbě, tak cena trojské unce byla téměř desetinová. To určitě firmám nedá spát. Očekávám, že příští rok, s novými poslanci a vládou, zase někdo zkusí podat žádost o průzkumné území,“ uvedl Jan Voldřich (starosta Kašperských Hor).
Sledujeme růst cen zlata, jsou historicky rekordní. Když se na konci 90. let u nás reálně uvažovalo o těžbě, tak cena trojské unce byla téměř desetinová. To určitě firmám nedá spát. Očekávám, že příští rok, s novými poslanci a vládou, zase někdo zkusí podat žádost o průzkumné území,Jan Voldřich
Spolek Šumava nad zlato a šumavské obce uspořádaly 13. září v Kašperských Horách poslední protestní akci. Na akci byl přítomen i bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart, čestný člen sdružení Čechy nad zlato. Předsedkyně spolku Bohuslava Bernardová zdůraznila potřebu upozorňovat na rizika pro životní prostředí, v němž lidé vychovávají děti a vnuky, a připomněla, že firmy podle ní žádají o stanovení tří průzkumných území na Sedlčansku.
Podle zástupců spolku a obcí se v současnosti neřeší žádné konkrétní žádosti ani správní řízení; poslední žádosti byly ukončeny rozkladem ministra životního prostředí. Zmiňované subjekty – GEOMIN s.r.o., DIAMO a Západočeská geologická s.r.o. – v posledních dvou letech usilovaly o povolení průzkumu zlata a wolframu a některé pozemky již spravuje Západočeská geologická, která má ve správě i průzkumnou štolu Naděje v Kašperských Horách, jež je zakonzervovaná.
Voldařich dále uvedl, že současná podpora pro ochranu regionu je silná a sahá až k ministerstvu životního prostředí a k Plzeňskému kraji, stejně jako k sousedním samosprávám. Nikdo si prý nepřeje návrat k poškozování krajiny či negativní dopad na místní komunitu.
Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zahajuje spolu s Českou geologickou službou geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které by mohly přijít v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. V první fázi má jít o dvě ze čtyř vyhodnocovaných oblastí; výsledek má ovlivnit další postup při hodnocení rizik a ochrany obyvatel.
Podle odborníků a místních představitelů současná geopolitická situace i snaha Evropy najít na domovském území klíčové suroviny zřejmě posílí zájem o štoly a průzkum. Pro region zůstává hlavní výzvou zachování přírodního bohatství Národního parku a CHKO Šumava, které mají sloužit jako ochranný rámec pro obyvatele i cestovní ruch.