Nenápadná věžička nad hlavní lodí plzeňské katedrály sv. Bartoloměje vydala při opravě dvě schránky s poselstvím pro budoucí generace. Místo staletých listin v nich historici našli především mince, pohlednice, noviny a další památky na Plzeň z počátku 90. let.
Nenápadná sanktusová věžička nad hlavní lodí plzeňské katedrály sv. Bartoloměje vydala dva vzkazy předchozích generací. Při opravě dělníci našli dvojici schránek, které lidé uložili jako poselství pro budoucnost. Po otevření se ukázalo, že místo staletých listin obsahují hlavně památky na Plzeň z počátku 90. let.
Ukládání schránek do staveb má dlouhou tradici. Stavitelé a duchovní do nich vkládali dokumenty, mince, tisky nebo osobní vzkazy s tím, že je jednou najdou lidé z budoucích generací jako svědectví o době vzniku nebo oprav.
V Plzni se podobný nález objevil při opravě sanktusové věžičky. Ta původně sloužila k zavěšení malého zvonu používaného při bohoslužbách. Věžička stojí vysoko nad lodí chrámu, proto se k ní běžně nikdo nedostane.

První schránku se podařilo otevřít bez větších potíží. Uvnitř byly drobné mince, pohlednice a leták z akce Gastronomické slavnosti Ex Plzeň 91. Obsah odpovídal době, kdy se v katedrále prováděly rozsáhlé opravy po roce 1989.
Větší pozornost vzbudila druhá, zakulacená a plnější schránka. I ta ale nakonec obsahovala především novinové výtisky a dobové tiskoviny, které tehdy v Plzni vycházely. Podle zástupců církve se původně očekávala směs materiálů z delšího časového období.
Ředitel Západočeského muzea Jiří Orna upozornil, že i tak mohou mít některé dokumenty hodnotu, například letáky z období sametové revoluce nebo materiály spojené s Občanským fórem. Historici nález nyní podrobně prozkoumají.
Vedoucí projektového oddělení plzeňského biskupství Iva Fictumová uvedla, že mluvila s člověkem, který se podílel na opravách v 90. letech a jednu ze schránek tehdy do věžičky ukládal. Podle jeho vzpomínek při tehdejších pracích našli starší schránku poškozenou střelbou. Do nádoby pak zatékalo a obsah byl výrazně poničený. Materiály měly být předány památkovému úřadu, dosud se je ale nepodařilo dohledat.
To by mohlo vysvětlovat, proč současný nález tvoří hlavně věci z 90. let. Biskup Tomáš Holub také připomněl jednu z dramatických kapitol plzeňských dějin: 6. května 1945 kolem desáté hodiny podle pamětníků a historických záznamů stříleli němečtí fanatici z kostelní věže. Američané palbu opětovali a skupina vojáků pak pronikla do chrámu, kde střelce po krátkém boji zajala.
Nález schránek přišel v době, kdy katedrála v centru Plzně prochází rozsáhlou obnovou střechy. Biskupství předalo stavbu odborné firmě letos v lednu. Střecha dostane novou břidlicovou krytinu. Současná krytina je z 90. let a původně měla vydržet zhruba půl století, ale už se drolí a místy se odlamuje.
Celá akce má stát 85 milionů korun. Část peněz mají pokrýt evropské fondy, přispívá také Plzeňský kraj a zapojit se má i město Plzeň. Hotovo má být v roce 2027. Biskupství uvádí termín podzim, podle informací města se počítá s koncem roku.
Významná památka zůstává přístupná i během prací. Bohoslužby i plánované kulturní akce pokračují. Opravy sledují nejen věřící, ale i turisté - pro mnohé je plzeňská katedrála jedním z hlavních lákadel regionu.
Po skončení oprav chce biskupství do věžičky uložit i vlastní vzkaz. Spolu s muzeem a památkáři se zároveň pokusí dohledat, co přesně obsahovala starší poškozená schránka, aby na sebe jednotlivé generace navázaly.
Rekonstrukce nezahrnuje jen výměnu krytiny - projekt počítá i s digitálními novinkami. Návštěvníci by měli mít možnost procházet chrám s pomocí mobilu, zapojit se do interaktivních prvků a lépe pochopit historii i duchovní význam místa. Chystá se také virtuální pohled do krovu, který je jinak běžně nepřístupný.
Katedrála sv. Bartoloměje je dominantou náměstí Republiky a příběh schránek potvrzuje, že i známé místo může překvapit. Pro Plzeň a Plzeňský kraj je to další událost připomínající, jak těsně se tu potkává historie s dneškem. Zprávu o tom opět napsala věžička nad hlavami lidí.