Vlaková doprava je na vzestupu. Rekonstrukce hlavního nádraží čeká nejen Prahu a Brno, ale i Plzeň. Památkově chráněná budova plzeňského hlavního nádraží je přibližně ve třetině kompletní rekonstrukce. Novou podobu interiéru navrhl architektonický ateliér A8000, který má bohaté zkušenosti s dopravními stavbami. Rekonstrukce vrátí nádraží architektonickou kvalitu a život do nevyužívaných prostor. Nejvíce se změní běžný pohyb cestujících. Nově budou moci využít jasný centrální prostor pokladen, nakoupit si v rozšířené obchodní pasáži nebo si zajít před odjezdem na oběd do restaurace na samotném nástupišti. Barevnost se navrátí k původní krémové a šedé. Hlavní halu doplní replika původní historické dlažby.
Celková rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Plzni začala v květnu loňského roku. Stavební práce si vyžádají minimálně dva a půl roku. Celý objekt dostane novou střechu i fasádu.
„Rekonstrukce navazuje na modernizaci nástupišť a dalších částí stanice, která proběhla v minulých letech. Nyní je hlavní celková revitalizace památkově chráněné výpravní budovy a jejího okolí. Funkční moderní nádraží je totiž obrovská příležitost pro rozvoj celého města,“ dodává generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Nejvýraznější změna se ovšem odehraje v horní hale, která nově získá charakter obchodní pasáže. Funkce nádraží se tak rozšíří dle aktuálních trendů na jakýsi dopravní a obchodní hub, v němž se lidé nebojí čekat na další vlakový spoj. Obchodní plochy by měly narůst až o 150 m2. Nepřehlednutelné bude také výrazné prosvětlení horní haly.
Ateliér A8000 přistupuje k proměně historického nádraží sebevědomě, ale s respektem k původnímu domu. Dojít by tak mělo například ke změně barevnosti. Nově tak interiéru, stejně jak tomu bylo před padesáti lety, budou vévodit citlivé a nerušivé šedé, bílé a krémové odstíny. Nádraží tím změní výraz a získá ztracenou noblesu. Interiér doplní odolný sedací nábytek z litého materiálu jako je corian. Dlažba bude provedena jako replika původní historické dlažby.
Zásadní úpravou projdou centrální pokladny pro prodej jízdenek i informační centrum. Cestující si budou moci koupit jízdenky od všech přepravních společností na jednom místě, což dosud nebylo možné. Architekti usilují především o zpřehlednění prostoru a jeho vizuální sjednocení. Ústřední pokladny proto spojí černý pult s minimalistickým designem. Všechny toalety budou bezbariérové, nevidomým a sluchově postiženým pomohou nové systémy orientace. Celý prostor budou sledovat bezpečnostní kamery.
„Historické části nádraží renovujeme s respektem a nové budujeme s použitím moderních materiálů, aby spolu nové a staré bylo ve vzájemné harmonii. Právě takový přístup je nám nejbližší. Největší důraz ale klademe na zjednodušení cesty pro cestující. Vnitřní prostor nádraží by pro ně měl být nově jednoznačně přehledný a funkční. Dnešní provoz nádražní budovy je totiž poněkud nečitelný a pokladny jsou rozptýlené na několika místech,“ říká architekt Pavel Kvintus z ateliéru A8000.
Klíčovou myšlenkou návrhu je propojení nádraží s městem. Novinkou bude restaurace se zahrádkou, která oživí dnes nevyužívaný prostor za nádražím. Cestující si tak budou moci
vychutnat oběd či večeři s výhledem na vlaky. Exteriér s interiérem propojí nové celoprosklené dveře.
Hlavní nádraží patří k architektonickým dominantám centrální části Plzně. Budova je postavena v renesančním a secesním slohu. Slavnostně byla otevřena v roce 1907. Narozdíl od většiny výpravních budov v České republice stojí uprostřed kolejiště. Výpravní budova je od roku 2000 památkově chráněna. Vysoutěžená cena zhotovitele je cca 667 milionů korun.
Architekti A8000 stojí například za revitalizací autobusového a vlakového nádraží v Českých Budějovicích či Chebu a spolu s nizozemským ateliérem Benthem Crouwel Architects se podílí na nové podobě brněnského vlakového nádraží.
AUTORSKÝ TÝM: Martin Krupauer, Pavel Kvintus, Daniel Jenisˇta, Martin Sedmák
––––
Ateliér A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.
Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro novy´ metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.
