Lidé z regionu pomůžou těm, kterých se dotkla katastro

Přírodní katastrofa v jihovýchodní Asii postihla také stovky našich spoluobčanů. Ti by neměli zapomínat na péči o sebe a jejich okolí na podporu. Informace o možnostech pomoci najdou ve speciálně připravené příručce ministerstva vnitra nebo u regionálních pracovníků.

Těm, kteří prožili podobnou extrémní událost, může pomoci povědomí o neobvyklých reakcích. Ty na sobě lidé obvykle pozorují v prvních dnech a týdnech po události. Zážitek může zasahovat do běžného života například sníženou kvalitou spánku, stále se vracejícími vzpomínkami na událost, nesoustředěností, pocity viny a bezmocnosti, neschopností prožívat hezké pocity nebo zvýšeným krevním tlakem. Mohou se také objevit vzpomínky na minulá neštěstí nebo zlost na druhé, kterých se událost nedotkla. To vše jsou normální reakce na nenormální prožitou situaci.

V této fázi je důležitá svépomoc a vzájemná pomoc v rámci blízkého okolí člověka. Obvykle nám pomáhá o svých prožitcích třeba i opakovaně hovořit s někým, ke komu máme důvěru a kdo je ochoten naslouchat i nepříjemným věcem, snést pláč apod.. Člověk, který traumatizující událost prožil nebo se ho dotýká prostřednictvím jeho blízkých, by měl dbát po dobu šesti týdnů až tří měsíců na hojivá opatření: především netlačit na výkon a nespěchat na radost, ale třeba také vyhovět únavě nebo si dopřát častou koupel v teplé vodě. Pokud zmíněné intenzivní příznaky neustupují ani po měsíci či dvou, je dobré vyhledat pomoc odborníka (lékaře, psychologa). Zvláštní pozornost si přitom zaslouží lidé staří nebo jinak oslabení, ale také děti nebo ti, kteří se začnou druhým vyhýbat.

Otázky si kladou rovněž lidé, kteří sami zasaženi nebyli, ale mají ve svém okolí někoho, kdo událost prožil: Jak mohu pomoci? Co mám dělat, abych ještě více nezranil? Obecně platí: nenechat člověka samotného! Všímat si změn v životních návycích a projevech, nabídnout pomoc, naslouchat (ale nenutit do mluvení, pokud druhý nechce), respektovat u druhého změny, být trpělivý… Důležité je také uznání dosahu události ze strany blízkého okolí, obce a společnosti.

Pokud by lidé z Plzeňského kraje, kterých se asijská katastrofa osobně nebo zprostředkovaně dotkla, postrádali informace o možnostech svépomoci, vzájemné pomoci nebo odborné pomoci, je jim k dispozici informační brožura, vydaná Ministerstvem vnitra ČR pro české turisty a jejich blízké, na webu MV ČR (www.mvcr.cz) nebo Diecézní charity Plzeň (www.charita.cz/plzen). Mohou se také obrátit na tým regionálních pracovníků ze státní sféry i neziskových organizací, kteří se jim budou rádi věnovat a zprostředkují další kontakty „ušité na míru“:

Karel Šimr
vedoucí Terénní krizové služby Diecézní charity Plzeň, Psychosociální intervenční tým
mobil 777 167 001, e-mail: simr@dchp.cz

Blanka Nechvátalová
Psychologická služba Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, koordinátorka Posttraumatického intervenčního týmu HZS Plzeňského kraje
tel. 377 304 489, mobil 721 190 767, e-mail: blanka.nechvatalova@hzspk.cz

Karel Urban
instruktor Policejního školicího střediska Policie ČR, koordinátor týmu Posttraumatické intervenční péče PČR pro západní Čechy
tel. 974 324 501 kl. 56, mobil 724 182 564