Masopust v Plzni-Bolevci v neděli 15. 2. 2026 vyrazí od hasičárny v 9:30 na statek U Matoušů (Muzeum v přírodě Plzeň-Bolevec). Očekává se rekordní počet masek, doprovodí JISKRA, program s folklorem a zabijačkou.
Masopustní průvod v Plzni-Bolevci se letos pokusí navázat na loňský rekord. V roce 2025 prošlo Boleveckou návsí přes 90 masek. Pořadatelé očekávají, že účast bude i letos podobně hojná.
Největší dění se odehraje v neděli 15. února 2026 u statku U Matoušů. Statek je pro Bolevec symbolem — jde o národní kulturní památku a ukázku toho, jak se v okolí Plzně stavělo a hospodařilo od 18. do 20. století.
Od ledna 2026 spadá statek pod Národní muzeum v přírodě. Areál nyní vystupuje pod názvem Muzeum v přírodě Plzeň-Bolevec.
Maškary se začnou scházet v 9:30 před hasičárnou v horní části návsi, aby v 10:00 dorazily na statek U Matoušů. Tam podle tradice požádají starostku prvního plzeňského obvodu o svolení k masopustní veselici. Poté vyrazí na obchůzku usedlostí na návsi; průvod by měl obejít až deset stavení.
V maskách se obvykle objevují typické postavy: kecal, ženich a nevěsta, smrtka, kat, soudce nebo kominík. Právě ta pestrost dala boleveckému masopustu pověst „nejbláznivějšího dne v roce“.
Průvod letos znovu doprovodí Soubor písní a tanců JISKRA. Zapojí se také děti z Jiskřičky a folklorní soubor JISKRA 58. Na statku bude hrát Švejk-band. K masopustu patří i zabijačka, proto je připravena komentovaná ukázka porcování prasete.
Pořadatelé plánují dvě veřejná zastavení průvodu: první kolem 10:30 v dolní části návsi, druhé přibližně v 12:15 před hasičárnou v horní části návsi. Časy jsou orientační a mohou se mírně posunout.
V 11:30 na statku proběhne povídání o tradici masopustu se správkyní statku. Ve 12:30 je naplánována ukázka porcování prasete. Masopust pak tradičně vyvrcholí „pohřbem“ Bakuse asi v 15:00 přímo na statku. Konec akce pořadatelé plánují na 16:00.
Masopustní tradice se z Bolevce podle kroniky vytratila v první polovině 20. století. Vrátila se v roce 2022 a od té doby patří mezi akce, které v Plzni a Plzeňském kraji přitahují velké množství návštěvníků a pravidelně se objevují v přehledech „zprávy Plzeň“.