Pokles zaznamenává radnice u většiny ze 135 sledovaných objektů, a to i přesto, že u mnoha z nich byly provedeny nástavby nebo přístavby a přibyly spotřebiče. Za úsporou stojí zateplování, výměna starých zdrojů tepla, proškolování zaměstnanců, odhalování tepelných ztrát termovizní kamerou i další opatření.
„Vývoj ročních spotřeb energie a vody si město sleduje a vyhodnocuje už 14 let, systematický přístup v tomto směru nastartoval Program snižování energetické náročnosti v objektech města, který v roce 2000 schválili radní. Přijatá opatření mají smysl,“ uvedl primátor Martin Zrzavecký.
„Díky promyšlenému čerpání dotací, ale i použití vlastních prostředků se nám daří řešit energetickou náročnost budov ve vlastnictví města. Zaznamenáváme významný efekt v úspoře provozních nákladů,“ uvedl ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas. Objem spotřeby energie ve všech sledovaných objektech města a jeho příspěvkových organizací činí 186 tisíc GJ, přičemž největší podíl má teplo nakupované ze soustavy centralizovaného zásobování (62,4 %), dále je využívána elektřina a zemní plyn.
„Za rok 2014 došlo k absolutnímu snížení spotřeby oproti průměru let 2001 až 2012 u 113 objektů ze 135 sledovaných, u 14 budov je spotřeba stále na přibližně stejné úrovni, tedy v toleranci plus minus pět procent, pouze u osmi objektů registrujeme absolutní nárůst spotřeby,“ vysvětlil Miloslav Soukup, vedoucí Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, který program realizuje.
Efekt naplňování programu je podle Miloslava Soukupa možné ukázat na příkladu skupiny 50 budov, které jsou sledovány od roku 2001. Tato skupina při celkové spotřebě energie přibližně 116 405 GJ za rok 2014 vykazuje ve srovnání s úrovní spotřeby na počátku období, tedy za rok 2001, absolutní roční úsporu zhruba 65 472 GJ. Pokud by výše spotřeby energie v těchto budovách zůstávala po celé sledované období na úrovni roku 2001, zaplatilo by město za energie ročně o více než 29 milionů. Teoretická kumulovaná úspora nákladů za energie v období let 2002 až 2014 činí u těchto budov více než 135 milionů korun.
Výrazným úsporám pomáhá postupné zateplování obvodových plášťů budov. Například u svých základních a mateřských škol dosud Plzeň zajistila komplexní či dílčí zateplení, jde o 58 z 85 objektů, přičemž z toho 27 budov dosahuje v průkazu energetické náročnosti hodnocení „C“, tedy plní požadavky současných norem pro novostavby. Velký vliv má také takzvané energetické manažerství, kdy zaměstnanci magistrátu pravidelně sledují a vyhodnocují spotřeby, na základě toho provádí opatření, školí uživatele budov o správném vytápění a větrání a podobně. K úsporám přispívají i měřidla, která zaznamenávají provozní hodnoty objektu, jako jsou teplota, koncentrace CO2 a relativní vlhkost. „Ve spolupráci s jednotlivými správci městských budov provádíme termovizní snímkování a analýzu jednotlivých termogramů. To pomáhá efektivně plánovat opravy, údržbu či rekonstrukce a následně kontrolovat i kvalitu provedené práce,“ dodal Miloslav Soukup.
Přínos energetického manažerství lze obtížně vyčíslit, ale v pořízených energetických auditech byl odhadován na 5 až 10 procent z celkových nákladů. Město Plzeň ročně vynakládá ve sledovaných budovách a zařízeních více než 150 milionů korun na nákup energie a vody, pětiprocentní přínos tedy představuje zhruba 7,5 milionu korun za rok. Jedná se tedy o prakticky beznákladové opatření, které má trvalý efekt.
Samostatně si město sleduje také vývoj spotřeby elektrické energie pro veřejné osvětlení. Od roku 2000 se roční spotřeba veřejného osvětlení v technických jednotkách pohybuje trvale mírně nad hodnotou 11 tisíc MWh, a to i přes skutečnost, že počet svítidel se zvýšil z 16 756 v roce 2000 na 20 817 na konci roku 2014. To dokazuje, že se postupně snižuje měrná spotřeba na jedno svítidlo.
