Rys ostrovid označený jako B347 urazil za poslední měsíce dlouhou cestu od Bavorského lesa přes Šumavu, Klatovsko a Brdy zase zpět k Nýrsku. Podle ochranářů se mladý samec pravděpodobně vrací kvůli blížícímu se období páření a hledání samičky.
Mladý rys ostrovid označený jako B347 za poslední měsíce ukázal, že krajina mezi Šumavou a Brdy pro velké šelmy stále funguje. Samec narozený na jaře 2024 v Bavorském lese prošel přes Šumavu a Klatovsko až do Brd. Teď je znovu zpátky u Nýrska. Podle ochranářů se zřejmě vrací kvůli hledání samičky.
Pohyb rysa sledují lidé z ALKA Wildlife spolu s odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a dalších institucí. Jednotlivé šelmy poznávají podle kresby skvrn na srsti. Pomáhají jim fotopasti.
V červnu 2025 se B347 ještě pohyboval v oblasti Bavorského lesa. V červenci 2025 už ho ochranáři zaznamenali na trase mezi Šumavou a Brdy, která vede přes Klatovsko a okolí Klatov. Na Brdech pak zůstal od konce srpna 2025 do konce prosince 2025.
Vzdušnou čarou je to zhruba 80 kilometrů. Ve skutečnosti ale rys podle odborníků mohl ujít mnohem víc. Musel se vyhýbat obcím a překonávat místa, která jsou pro zvířata riziková, zejména frekventované silnice a železnice.
Na přelomu roku se vydal zpět směrem k Šumavě. Od konce ledna 2026 ho ochranáři znovu registrují v okolí Nýrska v Národním parku Šumava.
Rysi jsou většinu roku samotářští. Samec se se samicí setkává hlavně v době rozmnožování. Na Šumavě obvykle připadá říje na březen. Podle ochranářů to pravděpodobně vysvětluje návrat B347 – v Brdech nejspíš nenarazil na samici, s níž by se mohl spářit.
B347 není první šumavský rys, který to v Brdech zkusil. Už v květnu a červnu 2025 se tam objevil jiný samec, kterému ochranáři dali jméno Ondřej. Takové výpravy ukazují, že šelmy dokážou hledat nové teritorium i na velké vzdálenosti. Zároveň to připomíná, jak moc záleží na průchodné krajině v Plzeňském kraji. Zda B347 samičku našel, zatím jasné není. Ochranáři dodávají, že až se někde usadí natrvalo, nejspíš dostane i „pořádné“ jméno. Do výběru se obvykle zapojují místní lesníci.